Velká měsíční mystifikace 1835

Letopočet uvedený v titulku jasně napovídá, že se nebude hovořit o žádné z konspiračních teorií spojených s americkým měsíčním programem Apollo, ale že se jedná o událost starou právě 176 let.

Tehdy, přesně 25. srpna 1835, vyšel v americkém listě "New York Sun" článek s titulkem "GREAT ASTRONOMICAL DISCOVERIES LATELY MADE BY SIR JOHN HERSCHEL, L.L.D.F.R.S. & c. At the Cape of Good Hope [From Supplement to the Edinburgh Journal of Science]" ("Velké astronomické objevy učiněné nedávno sirem Johnem Herschelem na Mysu Dobré naděje [podle přílohy Edinburgského časopisu pro vědu]"). Následující dlouhý článek byl uveden jako první ze série šesti pojednání o ohromujících astronomických objevech, které učinil slavný britský astronom, sir John Herschel (1792 - 1871). John Herschel, který byl synem dalšího vynikajícího astronoma a výrobce astronomických dalekohledů Frederika Williama Herschela (1738 - 1822), měl tyto objevy učinit za pomoci "nového dalekohledu obrovských rozměrů, pracujícím na zcela nové principu" při výzkumech konaných z jihoafrické observatoře na Mysu Dobré naděje. Podle zmíněného článku John Herschel prohlásil, že díky svému novému přístroji uskutečnil řadu objevů týkajících se komet, objevil planety v jiných slunečních soustavách a vyřešil téměř všechny hlavní problémy matematické astronomie. A jako vrchol všech výsledků bylo pozorování života na Měsíci! Autor (autoři) článku v "The Sun" se odvolával nejen na britský časopis "Edinbourg Journal of Science", ale jeho dalším zdrojem měl být dr. Andrew Grant, který byl vylíčen jako spolupracovník Herschela při prováděných výzkumech v jižní Africe.V následujících pokračováních seriálu americké noviny podrobně popisovaly různé objekty, které byly údajně Herschelem na Měsíci spatřeny. Čtenáři se tak dozvěděli, že na Měsíci jsou rozsáhlé lesy, vnitrozemská moře a že zde stojí pyramidy z čistého křemene. Přes měsíční pláně byla údajně pozorována putující stáda bizonů, v kopcích se popásaly skupiny jednorožců a na pobřežních písčinách se povalovali různí obojživelníci. Ale nejdůležitější ze všeho byl důkaz existence inteligentního života - Herschel měl spatřit osadu, kterou obývali dvounožci podobní bobrům a kolem chrámu se zlatou střechou (nazvaný chrám Sapphire) žila rasa okřídlených lidí, vysokých čtyři stopy (asi 120 cm), jež sám astronom nazval "Homo Vespertilio".

Články v novinách byly také doprovázeny četnými ilustracemi, které budily zdání reálnosti měsíčních objevů. Například tato litografie, která byla zveřejněná v listu "The Sun" 16. října 1835 (tedy už v době, kdy již bylo veřejně známo, že se jedná o podvod), ukazovala typickou měsíční krajinu. Na jiných ilustracích mohli čtenáři spatřit bytosti Homo Vespertilio nebo bobří dvounožce. A jedna z litografií zpodobňovala také okřídlené bytosti poletující v rubínovém Koloseu (Ruby Colosseum) - viz ilustrace v úvodu článku.Přestože naprostá většina čtenářů listu od samého počátku nepochybovala o pravdivosti zveřejněných informací (a nenechala se dokonce ve svém pevném přesvědčení zviklat ani pozdějším přiznáním redakce, že se jedná o žert), našla se řada skeptiků, která vyjadřovala svůj nesouhlas s publikovanými poznatky. Například už 29. srpna 1835 se v listu "New York Commercial Advertiser" nepokrytě hovořilo o jednoznačném podvodu. Autor komentáře k tomu mj. napsal: "...je to zajímavé čtení pro toho, kdo je nekriticky důvěřivý, ale můžeme jen stěží pochopit, že někdo se zdravým rozumem může článek číst, aniž by nevnímal, že se jedná o podvod." Přesto se ještě o 18 let později na Yale College (kam novináři bez dalšího komentáře přivezli sérii článků z listu "The Sun") o těchto Herschelových "objevech" vážně diskutovalo a bylo jen málo těch, kteří měli pochybnosti o jejich pravdivosti. A někteří z oslovených dokonce pátrali po skotském časopisu "Edinburgh Journal of Science", z něhož měl "The Sun" čerpat. Ovšem edinburgský časopis přestal vycházet již několik let před Herschelovými "objevy". List "New York Sun" díky své sérii o měsíčních objevech několikanásobně zvýšil svůj náklad (což bylo terno pro začínající časopis - byl založen teprve v roce 1833) a když později vyšlo najevo, že se jedná o mystifikaci (v USA je dnes známá pod označením "The Great Moon Hoax"), list 16. září 1835 přiznal, že články byly žert. Ovšem redakce uvedla, že přiznání je učiněno na naléhání "jistých korespondentů", ale že současně neexistují žádné anglické nebo skotské dokumenty, které by pravdivost článků popíraly. Rozhodující pro vydavatele ale bylo, že poloviční přiznání podvodu nemělo vůbec žádný vliv na počet prodávaných výtisků "The Sun". (Poznámka: Současný list "New York Sun", který vychází od roku 2002, nemá s tímto listem nic společného. Původní "New York Sun" se totiž ke 4. lednu 1950 spojil s jiným newyorkským listem "New York World-Telegram" a tento list se v roce 1966 stal součástí "New York World Journal Tribune".)

Původní list "The Sun" nikdy jasně neuvedl, kdo je autorem této mystifikace, ale všeobecně se předpokládá, že autorem statí je novinář Richard Adams Locke (1800 - 1871), který studoval na univerzitě v Cambridgi. Původně byla série článků zřejmě zamýšlena jako satira a měla být reakcí na novou knihu spisovatele Thomase Dicka, který v ní psal o obyvatelích Měsíce (jichž mělo být 4,2 miliardy - tedy víc než v té době žilo lidí na Zemi). Ovšem Locke nikdy autorství nepřiznal a tak se spekuluje i o jiných autorech. Historici se zmiňují zejména o francouzském matematiku a geografovi Josephu Nicolasu Nicolletovi (1786 - 1843; známý je též jako Jean-Nicolas Nicollete), který se v roce 1832 odstěhoval do Spojených států (ale v době vydávání článků se pohyboval ve státě Mississippi, kde mapoval horní tok řeky Mississippi), nebo o Lewisi Gaylordu Clarkovi (1808 - 1873), redaktoru literárního měsíčníku "Knickerbocker" (redaktorem byl v letech 1834 až 1861). Ovšem pro autorství ani u jednoho z nich nejsou žádné důkazy.
Někteří badatelé za autora série článků považovali také tehdy začínajícího šestadvacetiletého básníka Edgara Allana Poa (1809 - 1849), který krátce předtím (v červnu 1835) zveřejnil v jednom richmondském časopisu svoji povídku "The Unparalleled Adventure of One Hans Phaall" ("Neobyčejná dobrodružství Hanse Phaalla"), která měla obdobný námět; jeho hrdina měl ale informace "z první ruky" - na Měsíc totiž letěl sám ve vodíkovém balónu. Ovšem zde se jednalo spíše o sci-fi povídku a autor to vyjádřil mj. tím, že nechal svého hrdinu přistát na Měsíci 1. dubna - tedy na apríla. Poe se ovšem od "velké měsíční mystifikace" velice ostře distancoval a ve své práci "Literati New York City" ("Spisovatelé New Yorku") zveřejněné postupně v šesti částech mezi květnem a říjnem 1846 o mystifikačních článcích mj. napsal, že "...pokud mohla veřejnost uvěřit třeba jen na minutu, dokazuje to především její propastnou astronomickou nevzdělanost." V šesté části své studie věnoval Poe osobě novináře Richarda Locka celkem šest stran a kromě jiného zde spekuluje, že část "objevů" Johna Herschela byla převzata z jeho díla o Hansi Phallovi; Richard Locke na druhou stranu ale tvrdil, že před uvedením novinového seriálu (aniž potvrdil svoje autorství) Poeho povídku o cestě na Měsíc neznal.

A co na celou událost říkal údajný autor popisovaných "objevů"? Britský astronom John Herschel o mystifikaci neměl zpočátku ani tušení a později, když se o celé akci dozvěděl, se údajně pobavil s tím, že jeho skutečná pozorování nikdy nebyla tak vzrušující. Ovšem jeho pohoda brzy skončila, když musel často odpovídat na dotazy od lidí, kteří na dlouhou dobu uvěřili, že popisovaná pozorování jsou pravdivou skutečností. Astronom těžko vyvracel nepravdivé informace - asi stejně těžce jako se dnes vyvracejí soudobé konspirační teorie o tom, že člověk na Měsíci nikdy nepřistál a lety Američanů na Měsíc jsou podvrhem vládních míst, stejně tak jako "neexistující" let prvního kosmonauta Gagarina - o tom jsem již v jednom článku psal (http://jamsedlacek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=186842).

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] V. Gakov: Putování na stroji času, Lidové nakladatelství, Praha 1988
[2] http://www.history.com/this-day-in-history/the-great-moon-hoax[3] http://www.museumofhoaxes.com/moonhoax.html[4] http://www.universetoday.com/84577/the-great-moon-hoax-of-1835/

-----
Příště: Kosmonaut - hrdina nebo "obyčejný" člověk?; plánované zveřejnění: 29.8.2011.