V dnešním vydání MF Dnes je otištěn článek Tomáše Lébra "Sedm minut, které mohou zničit marsovskou misi", věnovaný nejdůležitější fázi letu americké sondy MSL (Curiosity).
MF Dnes
Ve svém článku chci doplnit uvedené údaje o podrobnosti, jež měly být podle mého názoru zmíněny, neboť jsou rozhodující.
První důležitý okamžik nastává ve chvíli vstupu sondy do marsovské atmosféry. Autor v MF Dnes uvádí "jen" otázku tepelného namáhání ochranného štítu. Konstrukce tepelných štítů jsou ale prověřenou technologií a jejich tepelné namáhání při vstupu do pozemské atmosféry, která je zhruba stokrát hustší než na Marsu, je podstatně vyšší. Při návratu kosmických lodí je tak dosahováno teplot přes tři tisíce stupňů. Nebezpečí číhající na Curiosity během letu s tepelným štítem je v tom, že před vstupem do atmosféry je nutné zajistit posunutí těžiště sondy tak, aby mohl být průlet atmosférou aerodynamicky řízen. Vyosení těžiště se provádí odhozením dvou závaží, každé o hmotnosti 75 kg.
Po otevření hlavního padáku se tepelný štít odhazuje a v této chvíli musí být sonda opětovně vyvážena a k tomu slouží šest závaží o hmotnosti po 25 kg. Vyvážení je důležité nejen pro sestup na padáku, ale hlavně pro nejdůležitější fázi - vlastní dosednutí na povrch.
Dalším klíčovým okamžikem je spuštění raketových motorů sestupného modulu (který bývá označován jako "nebeský jeřáb"). V infografice k článku v MF Dnes se zřejmě nesprávně uvádí zapálení "tryskových motorů" - tento výraz se ovšem používá obecně pro proudové motory odebírající vzduch z atmosféry. Sestupové raketové motory pracují s proměnným tahem a zhruba osm vteřin před přistáním se vozítko Curiosity oddělí od sestupného modulu a na lanech bude spuštěno pod modul. Řídicí automatika v této chvíli vyhodnocuje tah motorů, který je potřebný k udržování celého tělesa nad zemí (Marsem). V okamžiku, kdy potřebný tah poklesne pod určitou hranici (Curiosity se dotkne povrchu), vyčká určitý časový úsek (měřeno ve zlomcích vteřiny) a pokud nebude potřeba zvýšit tah vydá příkaz k přeseknutí nosných lan a poté komunikačního kabelu spojujícího obě tělesa. Následně se zvýší tah motorů a sestupný modul odlétne do bezpečné vzdálenosti. Předpokládá se, že raketové motory sestupného modulu budou pracovat do vyčerpání paliva a minimální vzdálenost od Curiosity bude 150 metrů. Konečná vzdálenost bude závislá na množství paliva, jež bude k dispozici po přistání. K závěru přistávacího manévru jen dodatek, že vše probíhá ve nepatrných zlomcích vteřiny.
V článku MF Dnes se uvádí, že výsledek závisí na tom, jak byl manévr předem spočítaný. Je to sice pravda, ale řídicí počítač na palubě sondy má možnost reagovat na nastalou situaci a má i, sice omezenou, možnost vybrat místo přistání.
Na závěr ještě upřesním webovou adresu, na níž lze sledovat přímý přenost z řídicího střediska - http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html.
Ovšem i z adresy uvedené v článku MF Dnes, což je Home page agentury NASA, se lze k NASA - TV proklikat.
-----
Příště: Curiosity přistává na Marsu; plánované zveřejnění: 6.8.2012.
