11. října 1968 odstartovala ke svému prvnímu pilotovanému letu kosmická loď Apollo a učinila tak první důležitý krok na cestě k letu člověka na Měsíc.
Posádka Apolla 7
Astronauti Walter M. Schirra, Walter Cunningham a Donn F. Eisele (náhradní posádku tvořili Thomas Stafford, Eugene Cernan a John Young) tak při kosmickém letu Apolla 7 ověřovali změny v konstrukci kabiny, které NASA provedl po nehodě v lednu 1967, při níž v kabině Apolla 1 uhořela trojice astronautů. Úpravy si vyžádaly více než rok práce a kabina Apollo 7 tak opustila výrobní závod North American Aviation teprve 30. června 1968. Letový plán předpokládal, že se bude plnit program původně připravený pro Apollo 1 s tím, že v případě jakýchkoli potíží může být let okamžitě přerušen a Apollo se vrátí na Zemi.
Přestože maximální plán předpokládal jedenáctidenní pobyt na oběžné dráze kolem Země a velitel mise Schirra řekl, že bude velkým úspěchem devítidenní let, byly hlavní úkoly naplánovány na první tři dny. Posádka měla v první řadě ověřit navedení kosmické lodi na oběžnou dráhu a na konci druhého obletu Země byl naplánován manévr simulující operaci s "vytažením" lunárního modulu z horního stupně S-IVB. Astronauti poté měli několik desítek minut udržovat malý odstup od horního stupně a pak se od něj vzdálit.
Následující den, po asi 30 hodinách letu, se mělo Apollo 7 k hornímu stupni rakety opět přiblížit a ověřit tak hlavní motor pomocné sekce lodi. Hlavní motor měl být během mise spuštěn celkem šestkrát, naposledy při navedení Apolla k návratu do atmosféry.
Start Apolla 7 byl na samotném začátku ohrožen nepříznivým počasím. Nad základnou na Cape Canaveral bylo zataženo, časně ráno pršelo a foukal poměrně silný vítr, který se blížil hodnotám znemožňujícím start. Počasí se ale během dopoledne uklidnilo a Apollo 7 krátce po 11té hodině místního času odstartovalo. Asi tři hodiny po startu astronauti úspěšně odmanévrovali do vzdálenosti 15 metrů od horního stupně a začali plnit stanovený program letu.
Následující den se posádce podařilo druhé přiblížení k hornímu stupni rakety a manévrování kolem něho věnovali astronauti prakticky celý den. Ovšem v průběhu dne se objevila závada na klimatizačním systému lodi a v Apollu poklesla teplota. V důsledku toho Schirra a Cunningham nastydli; u Eiseleho se rýma objevila až další den. Astronauti v prvních třech dnech v podstatě splnili všechny plánované úkoly a další dny byly věnovány zejména pozorování a fotografování útvarů na Zemi. Astronauti mj. nafotografovali aktivní sopky na Havajských ostrovech. Astronauti také odvysílali z paluby lodi celkem sedm přímých televizních přenosů, přestože Schirra byl velkým odpůrcem těchto aktivit.
18 října, sedmý den letu, astronauti zapálili na 66 vteřin hlavní motor a simulovali tak jeho činnost při navádění lodi na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Motor byl zapálen ještě devátý a desátý den letu.
Naposledy byl hlavní motor spuštěn 22. října a po 10 vteřinách práce navedl kosmickou loď do hustých vrstev atmosféry k návratu.
Po úspěšném průletu atmosférou přistála kabina Apollo 7 s třemi astronauty na palubě v Tichém oceánu, asi 600 metrů od plánovaného místa dopadu; celý let trval 10 dní a 20 hodin a mise splnila maximální očekávání. Místo přistání bylo 13 km od letadlové lodi USS Essex, na jejíž palubu byli astronauti přepraveni vrtulníkem asi hodinu po přistání a za další hodinu byla na USS Essex i kabina Apollo 7.
