Málokoho zajímá, kdo byl druhý, a proto se už v dobách prvních sputniků tvrdě soupeřilo o kosmická prvenství - kdo vypustí do vesmíru první družici, prvního živého tvora, prvního kosmonauta; pak začaly závody o Měsíc. Podívejme se tedy na některá "kosmická" prvenství.
Na otázku, kdo první vstoupí do vesmíru, byla v polovině padesátých let minulého století jednoznačná odpověď: Spojené státy. Ty již od roku 1954 podrobně informovaly o přípravě své družice i její nosné rakety pojmenované Vanguard a nikdo nebral v úvahu sporadická vystoupení některých sovětských představitelů, že i Sovětský svaz připravuje pro Mezinárodní geofyzikální rok vlastní vědeckou družici. O to větší šok to byl pro celý svět, když se 4. října 1957 z oběžné dráhy kolem Země ozvala sovětská umělá družice.
A jak tedy vypadá žebříček prvních družic?
1. vypuštěné vlastní raketou:
1. Sputnik 1, Sovětský svaz, start 4. října 1957
2. Explorer 1, Spojené státy americké, 1. února 1958
3. Astérix 1, Francie, 26. listopadu 1965
(U amerického Exploreru 1 lze u některých autorů číst datum 31. ledna 1958, ale je to dáno tím, že v době startu byl na Cape Canaveral 31. leden, ovšem většina databází pracuje s korigovaným světovým časem a podle něho byl v okamžiku startu Exploreru 1 už 1. únor.)
2. vypuštěné cizí raketou:
1. Ariel 1, Velká Británie, start 24. června 1962 americkou raketou
2. Alouette 1, Kanada, start 29. září 1962 americkou raketou
3. San Marco 1, Itálie, start 14. prosince 1964 americkou raketou
(Československá družice Magion 1, která startovala na sovětské raketě 24. října 1978, obsazuje v tabulce 16. místo. Pro zajímavost ještě informace, že nedávno se stalo Polsko 47. zemí světa, která vypustila svým jménem družici.)
Rovněž u soupeření o prvního kosmonauta převládalo všeobecné mínění, že jím bude Američan. V USA se připravoval jako první balistický skok do vesmíru, ale přesto i toto nahlédnutí do vesmíru bylo prezentováno jako významný počin při pronikání do kosmického prostoru.
1. pilotovaný let po balistické dráze:
1. USA, A. B. Shepard v kabině Mercury MR-3, 5. května 1961
2. SSSR, V. G. Lazarev, O. G. Makarov v lodi Sojuz, 5. dubna 1975
3. --- zatím třetí země není ---
(V případě sovětských kosmonautů se jedná o havarijní situaci, kdy během navádění na oběžnou dráhu nosná raketa havarovala a kosmonauti tak uskutečnili pouze 22 minut trvající balistický let. Americké balistické "skoky" do vesmíru měly trvání kolem 15 minut.)
2. pilotovaný orbitální let ve vlastní lodi:
1. SSSR, J. A. Gagarin v lodi Vostok, 12. dubna 1961
2. USA, J. H. Glenn v lodi Mercury MA-6, 20. února 1962
3. Čína, Yang Liwei v lodi Shenzhou-5, 15. října 2003
3. pilotovaný orbitální let v cizí lodi:
1. Československo, V. Remek v lodi Sojuz 28, 2. března 1978
2. Polsko, M. Hermaszewski v lodi Sojuz 30, 27. června 1978
3. NDR, S. Jähn v lodi Sojuz 31, 26. srpna 1978
4. pilotovaný orbitální let ženy:
1. Sovětský svaz, V. V. Těreškovová v lodi Vostok 6, 16. června 1963
2. USA, S. K. Rideová na palubě raketoplánu Challenger, 18. června 1983
3. Kanada, R. L. Bondarová na palubě raketoplánu Discovery, 22. ledna 1992
(Ve vlastní lodi obsadí třetí místo čínská taikonautka, jejíž let se uskuteční buď letos, nebo počátkem příštího roku.)
Veškerá prvenství vztahující se k pilotovaným letům na Měsíc mají v držení američtí astronauti; druhé a další místa jsou neobsazena. Upozorním na jeden rekord, který není příliš znám: američtí astronauti v lodi Apollo 13 se stali prvními lidmi, kteří se vzdálili od naší planety dál než 400.000 km - přesně 400.187 km. Astronautům z Apolla 10 ke hranici 400 tisíc km chybělo necelých dvě stě. (Nejvzdálenějším nepilotovaným tělesem je americká sonda Voyager 1, která v současné době atakuje hranice Sluneční soustavy a vydá se do mezihvězdného prostoru.)
Ještě jedno nej z Měsíce - nejdelší pobyt na Měsíci mají na svém kontě astronauti z Apolla 17, a to 74 hodin 59 minut. A z toho více než 22 hodin strávili při vycházkách po měsíčním povrchu.
K pilotovaným letům se vztahuje také "kategorie" výstup do volného vesmíru.
Prvním, kdo vystoupil z kosmické lodi do volného prostoru, byl sovětský kosmonaut A. A. Leonov, který 18. března 1965 vyšel jen ve skafandru z lodi Voschod 2. Pomyslnou druhou pozici obsadil americký astronaut E. White, jenž se do volného vesmíru vydal 3. června 1965 z kabiny Gemini 4.
PRAMEN INFORMACÍ:
[1] http://www.lib.cas.cz/space.40/
-----
Příště: Pilotované orbitální stanice; plánované zveřejnění: 10.3.2012.
