Včera poprvé odstartovala z francouzského kosmodromu v Kourou evropská nosná raketa Vega, jejíž počátky sahají až do devadesátých let minulého století.
Raketa Vega na rampě v KourouESA
V roce 1990 se v několika evropských zemích začaly zkoumat možnosti doplnit raketu Ariane menším nosičem, protože řada raket Ariana není vhodným prostředkem pro vynášení družic o hmotnosti do 2000 kg na nízkou oběžnou dráhu. Nejvíce v tomto směru pokročila Italská kosmická agentura, která ve spolupráci s italskými podniky navrhla raketu na pevné palivo. Později převzala italský projekt Evropská kosmická agentura (ESA) a v červnu 1998 se projekt pojmenovaný Vega (po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy - jako paralela, že nová raketa bude druhou po raketě Ariane) se stal oficiálním programem ESA. Do projektu se pak zapojilo celkem sedm členských zemí: Itálie, Belgie, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko a Španělsko.
Hlavním cílem programu bylo doplnit těžkou raketu Ariane a střední Sojuz (jehož starty se už v té době ze základny v Kourou předpokládaly) o menší raketu použitelnou pro nízké dráhy. Projekt Vega byl od samého počátku směřován tak, aby raketa zvládala v různých konfiguracích širokou škálu misí a mohla reagovat na nejrůznější požadavky. Na rozdíl od většiny malých raket se také od počátku vývoje uvažovalo o tom, aby byla schopná vynášet více satelitů najednou. Nyní je raketa schopná vynášet jak jednotlivé družice, tak sestavy tvořené jednou hlavní družicí a až šesti mikrosatelity. Celková hmotnost užitečného zatížení je od 300 do 2500 kg (v závislosti na typu oběžné dráhy a její výšce); na typickou dráhu ve výšce 700 km je možno vynést satelit o hmotnosti 1500 kg.
Užitečné zatížení je nosné na raketě Vega umístěno pod aerodynamickým krytem, který váží 470 kg, a jehož výška je 7,2 metru a vnější průměr 2,6 metru (průměr je větší než je průměr druhého a třetího stupně). Pro družice je pod krytem k dispozici prostor necelých 20 m3. Aerodynamický kryt se odděluje po dosažení výšky asi 100 km, přibližně tři minuty po startu.
Nosná raketa Vega je postavena jako čtyřstupňová se třemi stupni s raketovými motory na pevná paliva a horním restartovatelným stupněm na kapalné palivo, který dolaďuje dráhu a umisťuje družici (případně družice) na pracovní oběžnou dráhu. Celková výšky rakety Vega je 30 metrů a největší průměr je 3 metry; její startovní hmotnost je 137 tun.
První stupeň, označený P80, má výšku 10,5 metru a průměr 3 metry. Raketový motor má k dispozici 88 tun pohonných látek, které shoří během 107 vteřin, a motor vyvíjí tah 3,04 MN. První stupeň, který je postaven jako jeden kus, je svými rozměry jednou z největších takových konstrukcí na světě.
Druhý stupeň nazvaný Zefiro-23 je vysoký 7,5 metru a jeho průměr je 1,9 metru. Stupeň obsahuje 23,9 tuny pevných pohonných hmot, které vystačí na necelých 72 vteřin chodu motoru o tahu 1,2 MN. Po skončení práce druhého stupně se raketa nachází ve výšce asi 150 km a její rychlost je přes 4 km/s. K prvnímu stupni je Zefiro-23 připevněn přechodovým úsekem, který aerodynamicky kryje přechod ze širšího prvního stupně na menší druhý stupeň.
Třetí stupeň - Zefiro-9 - má výšku 3,85 metru a průměr shodný s druhým stupněm: 1,9 metru. Pohonné hmoty o hmotnosi 10,1 tuny vystačí na 117 vteřin chodu motoru s tahem 313 kN.
Druhý a třetí stupeň jsou kompletně vyráběny v Evropě a na kosmodrom ve Francouzské Guayaně se dopravují včetně náplně pohonných hmot.
Horní restartovatelný modul AVUM (Attitude & Vernier Upper Module) má výšku 1,74 metru a průměr 1,9 metru. AVUM je opatřen kapalinovým raketovým motorem o tahu 2,45 kN a k dispozici je celkem 550 kg paliva na 317 vteřin chodu motoru. Motor lze restartovat až pětkrát a to mu umožňuje uvolnit vynášené družice na různých oběžných drahách.
Zpracována podle materiálů ESA.
