North American Aerospace Defense Command (NORAD) je organizace Spojených států a Kanady, která kontroluje letecký púrovoz nad Severní Amerikou a současně v rámci varování před útokem sleduje umělé kosmické objekty. Od roku 2006 NORAD převzal i konrolu nad vnitrozemskými a pobřežními vodami.
Cheyenne Mountain Operations Center
V souvislosti s kosmonautikou lze uvést, že NORAD vede katalog uměláých kosmických objektů, do kterého jsou zařazovány všechny objekty umělého původu, jež opustili zemský povrch. Do katalogu se zapisují všechny objekty, u nichž byl bezpečně zjištěn původ a je spolehlivě zjištěna jejich dráha. Proto se do katalogu nedostala tělesa, která určitě obíhala Zemi, ale nebyla dostatečně přesně pozorováním identifikována, nebo objekty, u nichž pro jejich velikost (resp. "malost") nelze přesně určit dráhu letu. A tak je v katalogu zapsáno k dnešnímu dni těsně nad 39000 objektů, ale odhad všech umělých těles na oběžných drahách kolem Země se pohybuje kolem půl miliónu objektů.
Podívejme se na historii NORADu:
První kroky k založení NORADU byly učiněny v roce 1951, kdy v únoru americko-kanadská komise pro obranu (US-Canadian Permanent Joint) doporučila vytvořit na podkladě stávajících radarových sítí Kanady a USA jeden operační systém pro potřeby protivzdušné obrany obou zemí. Už v březnu
1951 americké protiletadlové velitelství převzalo do své kompetence veškeré protivzdušné prostředky na severoamerickém kontinentu.
V únoru 1954 americký prezident Eisenhower schválil doporučení Národní bezpečnostní rady a umožnil tak zahájení stavby systému Distant Early Warning. Dalším krokem v budování systému společné protivzdušné obrany se stalo vytvoření CONAD (Continental Air Defence Command), který byl na začátku roku 1957 přejmenován na Arma Air Defense Command (ARADCOM).
1. srpna 1957, tedy krátce před starty prvních umělých družic, kanadský ministr národní obrany a ministr obrany Spojených států oznámili, že byla uzavřena dohoda mezi vládami obou zemí o vytvoření integrované operační kontroly vzdušného prostoru nad USA a Kanadou. Dohoda umožnila vznik NORADu s dislokací velitelství na letecké základně Ent v Colorado Springs a skutečné sjednocení kontroly vzdušného prostoru nad Severní Amerikou. Formálně bylo velitelství protivzdušné obrany potvrzeno smlouvou z 12. května 1958, v níž bylo definováno jedenáct zásad fungování NORADu. Smlouva byla uzavřena na deset let a předpokládala možnost jejího prodloužení.
V březnu 1959 schválil JCS (Joint Chiefs of Staff - výbor náčelníků štábů) nové umístění velitelství NORADu do střediska v Cheyenne Mountain jižně od Colorado Springs. Středisko bylo připraveno tak, aby odolalo přímému jadernému zásahu a mohlo několik měsíců fungovat nezávisle na okolním prostředí. Jeho výstavba byla zahájena v červnu 1961 a do plného provozu bylo uvedeno 6. února 1967; souběžně se budovala síť pozorovacích stanic a trasy pro spojení s jednotlivými pozorovacími stanovišti. Cheyenne Mountain Operations Center je v současné době pro potřeby NORAD a USNORTHCOM využíváno jen na 30 procentech plochy a zaměstnanci obou velitelství tvoří jen 5 procent všech lidí pracujících v hoře Cheyenne.
Rok 1960 byl pro NORAD významný tím, že se poprvé její prostředky pro včasné varování ostaly na oběžnou dráhu kolem Země. Do vesmíru byla vypuštěna družice typu MIDAS, která měla za úkol zjišťovat starty mezikontinentálních balistických raket. Včasné varování před raketovým napadaním tak dostalo kosmický rozměr. Ve stejném roce bylo pod velení NORAD převedeno operativní a provozní řízené SPADATS (Space Detection and Tracking System), který se zabýval otázkami umělých kosmických objektů a sledováním drah těchto těles. SPADATS byl oficiálně umístěn na základnu Ent v Coloradu.
V dalších letech se různě obměňovala organizační struktura organizace, byla vytvořena nová velitelství pro Kanadu a USA, ale hlavní úkoly pro NORAD přetrvávají: důsledná kontrola vzdušného prostoru a rovněž blízkého kosmického prostoru.
