Krátce po vstupu filmu do života se objevil první film o cestě do vesmíru. Natočil jej v roce 1902 slavný francouzský režisér Georges Méliès a nijak se netajil tím, že inspirací mu byl román Julese Verna "Ze Země na Měsíc".
Georges Méliès (1861 - 1938), francouzský divadelní a filmový režisér, natočil svůj úplně první film v roce 1896 a už o rok později postavil v Montreuil u Paříže vlastní filmové studio. V těchto studiích se v roce 1902 zrodil film "Le Voyage dans la Lune" ("Cesta na Měsíc"), který vlastně založil žánr fantastických filmů. Jednalo se o šestnáctiminutovou grotesku, která neskrývala inspiraci románem "Ze Země na Měsíc" Julese Verna z roku 1865. Skupina vědců cestuje na Měsíc v dělovém náboji vystřeleném z obrovského děla. Vědci se na Měsíci setkávají s místními obyvateli, kteří explodují po zásahu deštníkem, a nakonec před nimi prchají a padají na Zemi díky ubývajícímu Měsíci. Cestovatelé dopadají do moře a jsou i se svým kosmickým plavidlem odtaženi parníkem do přístavu.V průběhu roku 1904 natočil Méliès ještě jeden film, a to na svou dobu poměrně dlouhou (24 minut) parodii "Cesta do nemožna", v níž nechává cestovat hrdiny do vesmíru za pomoci nejrůznějších žertovných dopravních prostředků - třeba vlakem, který se rozjede do prudkého kopce a pak pokračuje v cestě vzhůru do vesmíru. A k podobnému námětu se vrátil ještě v roce 1906 ve filmu "Ďáblovy taškařice", ve kterém je kosmický dopravní prostředek (kočár) tažen mechanickým koněm.Francouzští filmoví tvůrci se později tématu cesty do vesmíru věnovali jen ojediněle; připomenu pouze dnes už zapomenutý film z roku 1941 režiséra Andrého Zwobody nazvaný "Hvězdné plavby".V roce 1924 natočili fantastický film také v Sovětském svazu. Režisér Jakov Protazov ve filmu "Kráska z Marsu" ukazoval pohledy na současnou Moskvu a konfrontoval je s režimem panujícím na Marsu, kde se právě chystá vzpoura proletariátu. Děj filmu se zabýval zejména společenskými problémy a cesta vesmírem byla podružná. Film se nikde mimo území SSSR nepromítal.Jiná situace byla v Německu. V roce 1928 rozhodla filmová společnost UFA-film natočit fantastický film o cestě na Měsíc a současně rozhodla financovat stavbu reklamní rakety s motorem na kapalný metan a kapalný kyslík. Němý film, trvající dvě a půl hodiny, režiséra Fritze Langa "Frau im Mond" ("Žena na Měsíci") měl premiéru v Berlíně 15. října 1929. Protože Lange chtěl vytvořit film co nejvíce odpovídající technické realitě, přizval jako odborného poradce pro natáčení Hermanna Obertha, který také v rámci reklamní kampaně k tomuto filmu vyvíjel zmíněnou raketu. Reklamní raketa měla být odpálena v den premiéry, ale její stavba se pozdržela po explozi raketového motoru během jeho zkoušek. Oberth po výbuchu na nějaký čas dokonce veškeré práce na raketě zastavil. Po úspěšné premiéře filmu už společnost UFA-film neměla zájem o pokračování stavby rakety a vývoj byl po skončení financování ze strany filmové společnosti zcela zastaven. Přesto film přispěl k popularizaci raketových výzkumů v Německu - mimochodem v roce 1929 německý armádní zbrojní úřad dostal od ministra Groenera příkaz k zahájení vývoje raket pro vojenské účely; zpracováním studie o možnostech vojenských raket byl pověřen kapitán von Hörstig. Zajímavé je, že němečtí tvůrci použili podobné strategie jako později Američané při skutečném letu na Měsíc. Stavba rakety probíhala v hangáru a raketa byla na místo startu dopravena ve vertikální poloze na zvláštním dopravníku. A režisér také poprvé použil zpětný odpočet, tj. raketa startovala při stavu počítadla "nula".
Ještě se podívejme na československou kinematografii; i ta se věnovala letem do vesmíru. Prvním a podle mne nejzdařilejším snímkem (i když dnes vyhlížející poněkud naivně) je klasická sci-fi Filmového studia Barrandov "Ikarie XB-1" z roku 1963 režiséra Jindřicha Poláka. Film, který je ojedinělý v československé kinematografii, byl natočen na motivy románu Stanislawa Lema "K Mrakům Magellanovým" a jeho děj se odehrává v roce 2163. Hlavním cílem mise čtyřicítky vědců je vyhledat život na planetách kroužících kolem Alfy Centauri. Film v roce 1963 získal velkou cenu na mezinárodním festivalu vědecko-fantastických filmů v italském Terstu a později se promítal v řadě zemí (nejen "východních"). Pro distribuci v USA byl doplněn anglickým dabingem a byl upraven závěr filmu (posledních 26 minut); premiéru měl v listopadu 1964 a promítal se pod názvem "Voyage to the End of the Universe". V posledním záběru se ale místo hustě osídleného povrchu Bílé planety v "české" verzi objevuje letecký záběr na Manhattan a Sochu svobody. Filmu nese také protiválečné zaměření (v některých kritikách se uvádí, že je tím poplatný své době a režimu, za kterého vznikl), což je zřejmé v části, kdy se Ikarie setká s meziplanetárním plavidlem ze Země z konce 20. století nesoucím na palubě jaderné zbraně. Při průzkumu se jaderné zbraně aktivují a dva průzkumníci při explozi zahynou. Pro zajímavost: výroba filmu stála na tehdejší dobu neuvěřitelných 6 miliónů korun.Dalším československým filmem byl "Muž z prvního století", který však měl cestu do vesmíru jen jako kulisu pro přelet do budoucnosti, v níž panují idylické vztahy v lidské společnosti.
V roce 1968 natočil Stanley Kubrick film "2001: A Space Odyssey", který se pro příznivce žánru sci-fi stal kultovním dílem. Více než dvouhodinový film vznikl podle povídky "Hlídka" Arthura Clarka ze sbírky "Výprava na Zemi". Clarke později povídku podle scénáře filmu přepracoval a vysvětlil v některých částech nejasnosti filmu. Kubrickův film totiž preferuje vizuální stránku a dialogy jsou vlastně jen jakýmsi doplňkem. Autoři se s podporou týmu odborníků zaměřili zejména na technickou stránku a dekorace odpovídají soudobým poznatkům o možnostech budoucích kosmických objektů - orbitálních stanic, měsíčních základen i meziplanetárních korábů. Trikové záběry použité ve filmu jsou velice věrohodné a o jejich reálnosti hovořili také kosmonauti, kteří měli možnost porovnat své osobní poznatky s filmovou podobou (např. Leonov po premiéře filmu ocenil záběry z činnosti kosmonautů při pohybu ve volném vesmíru). Na druhou stranu ale film dává divákovi možnost vlastního úsudku a nedává jasné odpovědi na nastíněné otázky.Ve své době patřil film k vrcholům technické dokonalosti a také finanční nároky byly ojedinělé; byl jedním z nejnákladnějších (ale i nejziskovějších) snímků. Původní rozpočet filmu byl téměř dvojnásobně překročen a dosáhl 10,5 miliónu dolarů. Přesto mohla být produkce spokojena - film dosáhl tržeb přesahujících 193 miliónů dolarů.Později se do vesmíru "vydala" celá řada filmových plavidel a vznikaly celé série filmů - vzpomeňme např. Války světů. A rovněž televizní tvůrci nevynechali možnosti dopravit své hrdiny do vesmíru.
Jedním z takových televizních seriálu jsou cesty vesmírné lodi Enterprise, která se "vesmírem" prohání již od začátku osmdesátých let minulého století. Na své první cestě (v Česku promítán pod názvem "Star Trek: Film") musí odhalit podstatu vesmírného jevu, který pohlcuje vše co má v cestě a v dalších epizodách zachraňuje Zemi i jiné vesmírné objekty i celé civilizace. V první sérii velel lodi Enterprise kapitán James T. Kirk, v sérii "Star Trek: Nová generace" ("Star Trek: The Next Generation") byl vystřídán Jeanem-Lucem Picardem (kterého představuje Patrick Stewart). "Star Trek: Nová generace" se stala ještě úspěšnější než první série a nakonec ve 178 pokračováních popisuje mise, v nichž často závisí osud Hvězdné federace na úspěchu posádky. Jednotlivé epizody ale také ukazují lidskou stránku pobytu člověka ve vesmíru a situace a objekty, s nimiž se člověk nikdy nesetkal.Mohli bychom probírat ještě řadu filmů - např. "Vesmírní kovboji", "Armagedon", "Sunshine" - popisujících s většími či menšími nepřesnostmi a chybami lety do vesmíru, ale našli bychom i filmy inspirované skutečnými událostmi, jako byl kupříkladu film "Apollo 13".A na závěr ještě jedna pohádka. V roce 2009 byla v USA natočena animovaná komedie "Planeta 51" ("Planet 51"), mimochodem za 70 miliónů dolarů, která líčí let astronauta na vzdálenou planetu, která nemá být obydlena. Astronaut Charles Baker zde má přistát, vztyčit americkou vlajku, za pomoci robota (který už delší dobu na planetě přežívá) odebrat vzorky a odletět zpět na Zemi. Astronaut ale přistane na zahradě jednoho z místních obyvatel ve chvíli, kdy domorodec pořádá zahradní grilování. Astronaut, vyděšený stejně jako místní obyvatelé, se nakonec za pomoci mladého domorodce Tlémy dostane zpět ke své lodi (nápadně připomínající měsíční přistávací modul projektu Apollo) a odstartuje zpět k Zemi...
HLAVNÍ PRAMENY:
[1] I. Adamovič: Encyklopedie fantastického filmu, Cinema, Praha 1994
[2] R. Čeman, E. Pittich: Vesmír 1 Sluneční soustava, Mapa Slovakia Bratislava 2002
[3] J. Golovanov: Doroga na kosmodrom, Dětskaja litěratura, Moskva 1982
[4] kolektiv autorů: Kronika filmu, Fortuna print s. r. o., Praha 1994
[5] http://www.fdb.cz/film/9067-ikarie-xb-1.html
-----
Příště: Konstantin E. Ciolkovskij; plánované zveřejnění: 19.9.2011.
