Pro startovní okno v květnu 2003 připravoval NASA projekt letadla, které mělo pracovat v marsovské atmosféře. Americká kosmická organizace tímto krokem hodlala uctít sté výročí prvního letu letadla těžšího vzduchu bratří Wrightů.
Kresba Kitty Hawk nad MarsemNASA
Marsovský letoun, nazvaný Kitty Hawk stejně jako letadlo bratří Wrightů, měl v rámci mise Mars Airborne Geophysical Explorer (MAGE) zkoumat oblast Valles Marineris. K vývoji stroje se spojily Malin Space Science Systems, NASA Amers Research Center, Naval Research Laboratory a Orbital Science Corporation s cílem získat poznatky ke zjištění, jak kaňony vznikly a jak pokračoval jejich vývoj. Pro tento výzkum mělo být letadlo vybaveno čidly pro sledování gravitačního, magnetického a elektrického pole, infračervený zobrazovací spektrometr, laserový výškoměr a celý let (asi 1800 km) v trvání asi 3 hodiny měl být nahráván na video; pro zdokumentování zkoumaného území byla na letounu situována sestava celkem šesti kamer a fotoaparátů. Přístrojové vybavení připravovala kalifornská firma Malin Space, která už měla zkušenosti z konstrukce jiných meziplanetárních sond. Tříhodinový let je dán množstvím energie pro elektromotor.
Pozorování mělo být dále využito k vytipování místa, z něhož by při následných misích byly získány vzorky půdy, které pak měly být dopraveny na Zem k podrobnému rozboru. Prozkoumat prostor Valles Marineris pozemním vozítkem je nemožné vzhledem ke složitému terénu a hlubokým kaňonům. Marsovský letoun měl získat 20 gigabitů vědeckých dat, která by byla předávána na Zemi prostřednictvím druhé části sondy, z níž se měl letoun v pouzdru uvolnit asi tři dny před příletem k Marsu. Část sondy pro retranslaci dat připravovala firma Orbital Science Corporation.
Vlastní letoun byl projektován v Naval Research Laboratory. Celková hmotnost letadla byla 135 kg, rozpětí křídel bylo 9,75 metru a letadlo mělo vrtuli poháněnou elektromotorem (elektrickou energii dodával agregát pracující na hydrazin) a technologii využívanou v bezpilotních letounech používaných v armádě. Zajímavý byl způsob, jímž se měla ve výšce zhruba 2000 metrů otevírat křídla: letoun se měl po zbrzdění aerodynamickým štítem "vyloupnout" z ochranného pouzdra. Po několika vteřinách se otevírala křídla tak, že byl z trupu letadla vystřelen padák, horní část křídla by klesla do vodorovné polohy (křídla nejsou brzděna padákem) a spodní část křídel by byla tlakem vzduchu zdvižena k horní části a následně by zaklaply zámky.
Důležitou součástí mise MAGE byla rozsáhlá vzdělávací a osvětová činnost, na níž se podílela řadu organizací kosmického a leteckého průmyslu. Prostřednictvím těchto organizací byla o projektu obšírně informována laická i odborná veřejnost, a proto bylo poměrně překvapivé rozhodnutí NASA misi zrušit. Přestože už NASA do projektu vložila přibližně 248 miliónů dolarů, zastavila další práce s odůvodněním, že projekt je technologicky značně riskantní.
Kromě motorového letounu byl pro Mars připravován také kluzák podobný projektu Kitty Hawk. Navrhovala jej pasadenská Jet Propulsion Laboratory ve spolupráci s US Geological Servey. Tento kluzák měl létat v marsovské atmosféře přibližně 20 minut a provádět "letecký" průzkum vybraných oblastí. V závěru letu měl kluzák přistát na vhodné rovné ploše a pokračovat ve vědeckých pozorováních jako stacionární stanice.
Přestože byl letoun pro Mars agenturou NASA odmítnut, stále se v návrzích nových misí jeho využití opakuje. V budoucnu tak není vyloučeno, že letadla budou pracovat i v marsovské atmosféře.
