Kanadský vstup do kosmu

Na konci minulého týdne se v Kanadě připomínalo 50. výročí vypuštění první kanadské umělé družice Země - Alouette 1. K jejímu vypuštění byla sice použita americká nosná raketa TA Thor Agena B, ale postavit funkční družici znamenalo být na špici technického pokroku.

Dokončování družice Alouette 1 v červnu 1962

Kanada se tak v roce 1962 stala po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí, která dokázala samostatně vyvinout a vyrobit umělou družici. Je třeba připomenout, že už dříve v roce 1962 startovala na americké raketě britská družice, ale v tomto případě se jednalo o americkou konstrukci, do níž byla z Velké Británie dodaná vědecká aparatura. Kanadskou družici připravoval tým z Defence Research Telecommunications Establishment (DRTE) v Ottawě vedený Johnem H. Chapmanem.

Historie stavby družice Alouette sahá až do roku 1958, kdy Spojené státy vyzvaly domácí i zahraniční vědce, aby předložili návrhy na kosmické experimenty. Kanada navrhla výzkum ionosféry a tým Johna Chapmana navíc navrhl i originální způsob získávání dat, jež není možné pozemními prostředky získat. Tým navrhl sledovat ionosféru "shora" a v tomto směru začal spolupracovat s NASA, který měl kanadské aparatury začlenit do americké družice. Zakrátko se ale zjistilo, že experiment je takové povahy, že jeho součástí se musí stát i celá družice. Kanaďané se proto pustili do stavby kompletní družice, což byl mimořádně složitý úkol jak z hlediska vědeckého, tak z pohledu technologického. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století nebyly k dispozici zkušenosti se stavbou kosmických aparátů a bylo jen velmi málo poznatků z fungování polovodičové techniky (která byla také v plenkách) v podmínkách kosmického letu. Elektronika často selhávala nebo pracovala jen velmi omezenou dobu.

S tím vším se konstruktéři a stavitelé během tří let vypořádali a postavili dva 145 kg těžké exempláře družice pro studium ionosféry. První exemplář byl 29. září 1962 vynesen ze základny Vandenberg AFB na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce kolem 1000 km, záložní exemplář byl později upraven, vybaven lepší aparaturou a v roce 1965, opět na americké raketě, vynesen na oběžnou dráhu pod označením Alouette 2.

První kanadská družice byla úspěšná ve všech směrech. Nejenže byly získány zkušenosti s projektováním kosmického tělesa, ale byly vyvinuty i nové technologie - např. anténa vyvinutá pro kanadský satelit byla později s úspěchem používána i na amerických družicích. Do stavby částí družice se zapojily další kanadská firmy: mechanický rám vyrobila firma de Havilland Canada, baterie byly vyvinuty v laboratoři DCBRL (Defence Chemical, Biological, and Radiation Laboratory) a celková stavba probíhala v Defence Telecommunications Establishment Electronics Lab v Ottawě. Jako přínosný se ukázal i konzervativní přístup týmu DRTE, který se zabýval každým detailem. To se projevilo zejména v dlouhodé životnosti na dráze: pro družici Alouette 1 se předpokládala jednoroční činnost na orbitě, což byl v té době poměrně odvážný předpoklad. Ale skutečnost byla taková, že družice předávala informace o ionosféře po deset let - v září 1972 byla aparatura družice příkazem ze Země vypnuta.

Úspěšný kanadský vstup do vesmíru měl ještě jeden pozitivní dopad. Na základě zkušeností s prvním kanadským satelitem podepsaly USA s Kanadou dohodu o stavbě nových satelitů v rámci programu International Satellites for Ionospheric Studies (ISIS) a právě v rámci programu ISIS startovala již zmíněná družice Alouette 2 a dvě nové družice pojmenované ISIS 1 (v roce 1969) a ISIS 2 (v roce 1970).

Družice Alouette 1 odstartovala kanadskou cestu k rozvinutému kosmickému sektoru, který dnes ve více než 200 podnicích a organizacích zaměstnává více než 8200 pracovníků a pro kanadskou ekonomiku přináší 3,4 miliardy kanadských dolarů. Kanada se zapojila i do stavby a provozu amerických raketoplánů a pro raketoplány dodávala manipulátor Canadarm, který se uplatnil v modifikované podobě i na ISS. V součastnosti je Kanada mezi zeměmi podílejícími se na provozu Mezinárodní kosmické stanice a její astronauti se zúčastňují na pilotovaných expedicích.

Autor: Jan Sedláček | pondělí 1.10.2012 6:00 | karma článku: 9,86 | přečteno: 645x