John Glenn se v roce 1962 stal prvním americkým astronautem na oběžné dráze; více než deset měsíců po Gagarinovi. Právě dnes se dožívá úctyhodných devadesáti let.
Glenn před letem STS-95Credit: NASA
John Glenn se narodil 18. července 1921 v Cambridge (Ohio) a základní a střední školu navštěvoval v New Concordu (ta se dnes nese jmenuje John Glenn High School), kde také na Muskingum College získal bakalářský titul. Po svém prvním kosmickém letu dostal čestné tituly doktora od devíti vysokých škol a univerzit. Glenn se podle vlastních slov už od raného mládí věnoval vědě a byl fascinován létáním, což ho přivedlo k letectvu.Krátce poté, co Japonsko napadlo Pearl Harbor, vstoupil do řad amerického námořního letectva a ještě v roce 1943 byl v hodnosti poručíka zařazen k 155. stíhací peruti. Před nasazením do bojových akcí se oženil s dlouholetou kamarádkou Annie Margaret Castor[ovou]. Do roku 1944 poté létal ze základny na Marshallových ostrovech na strojích F-4U v oblasti jižního Pacifiku. Do konce druhé světové války se podílel na 59 bojových akcí proti Japoncům. Po skončení války byl zařazen u 218. stíhací perutě a zúčastňoval se hlídkovacích letů nad severní Čínou; později sloužil na vojenské základně na ostrově Guam. V červnu 1948 se přesunul na texaskou základnu Corpus Cristi, kde působil až do prosince 1950 jako letecký instruktor. Glenn se později podílel také na bojových akcích v Koreji, kde létal na strojích F-86 Sabrejet, a má na svém kontě sestřel tří MIGů (v bojích u řeky Yalu); ovšem jeho stroje byly také zasaženy protivníkem - zasažen byl celkem sedmkrát, ale nikdy ne fatálně a vždy se dokázal vrátit na základnu.Po návratu z korejské války studoval na Test Pilot School v Naval Air Test Center, Patuxent River (Maryland) a po absolutoriu byl přidělen do Fighter Design (dnešní Navy Office Weapons) ve Washingtonu. Jako testovací pilot létal od listopadu 1956 do dubna 1959 a současně studoval na University of Maryland. Během této své letecké praxe získal také světový rychlostní rekord, když 1. července 1957 přeletěl v nadzvukovém letounu F8U Crusader z Los Angeles do New Yorku v čase 3 hodiny 23 minut a 8,4 vteřiny. Glenn si světováho rekordu velice považoval a rovněž ho těšila pověst jednoho z nejlepších amerických zkušebním pilotů.V dubnu 1959 se Glenn stal členem první sedmičky amerických astronautů pro vesmírný projekt Mercury. Do výběru se v roce 1958 na základě výzvy sice přihlásil dobrovolně, ale nakonec dlouho zvažoval svoji účast v oddílu astronautů. V té době totiž očekával povýšený na podplukovníka a případné převzetí velení námořní letecké eskadry. Po dlouhém rozhodování nakonec oželel armádní kariéru a rozhodl se dát se na nejistou dráhu astronauta. Glenn se v prvním americkém týmu astronautů stal nejstarším příslušníkem - při vstupu do oddílu mu bylo už 37 let; limit ale byl 40 let. (Podrobněji jsem psal o výběru do prvního amerického týmu v článku "První tým astronatů NASA" - http://jamsedlacek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=189061.)Od dubna 1959 Glenn tedy zahájil v Hamptonu kosmonautický výcvik (teprve později bylo výcvikové středisko vybudováno v Houstonu) a 21. února 1961 byl společně se Shepardem a Grissomem vybrán do trojice, která se připravoval k prvnímu letu do kosmu. Později byl Glenn jmenován náhradníkem při suborbitálních letech jak Alana Sheparda (oficiálně to bylo oznámeno 2. května 1961), tak Virgila Grissoma (oznámeno 15. července). Podle původního programu měl i Glenn absolvovat "jen" suborbitální let, ale koncem léta 1961, mj. jako důsledek jednodenního letu Germana Titova, byl let Mercury MR-5 zrušen a 29. listopadu 1961 byl John Glenn vybrán jako pilot pro první amerícký orbitální let, jeho náhradníkem byl jmenován Scott Carpenter. Bezprostředně poté oba zahájili výcvik zaměřený na orbitální let.Svůj první kosmický let John Glenn absolvoval 20. února 1962, kdy byl pilotem kosmické lodi Mercury MA-6 Friendship 7 (sedmička v názvu symbolizovala tým sedmi astronautů) a uskutečnil v ní tři oblety Země (záběry z tohoto letu lze vidět např. na http://www.youtube.com/watch?v=IpLvZz6NQLA). Jeho let se měl podle požadavků amerických politiků uskutečnit už 20. prosince 1961 (přitom NASA předpokládal orbitální let až v lednu 1962), ale pokus byl z technických příčin odložen - příčinou byly závady chladícího systému rakety a orientačního zařízení kabiny Mercury. V průběhu měsíce ledna byl Glennův start odložen celkem šestkrát a v únoru třikrát (odklady byly způsobeny jednak technickými závadami, jednak nepříznivým počasím) - start se vydařil až v jedenáctém termínu. Při každém pokusu byl Glenn připraven k absolvování letu a několikrát dokonce seděl v kabině Mercury na vrcholu rakety Redstone. 27. ledna 1962 dokonce strávil v kabině více než pět hodin, když byl let 18 minut před posledním ze stanovených startovních časů definitivně odložen pro nepříznivou meteorologickou situaci (nízká oblačnost nad Cape Canaveral). Lékaři se obávali, aby se neustálé odklady nepodepsaly na psychice astronauta a uvažovali dokonce o výměně pilota. Glenn ale strach nedostal a návrhy na vystřídání rázně odmítl slovy: "Když jsem vydržel čekat tři roky, počkám ještě několik dnů." Nakonec se tedy 20. února 1962 v 9:47 místního času Glenn dočkal a stal prvním americkým astronautem, který uskutečnil kosmický let po oběžné dráze kolem Země. Ale technické problémy provázely vlastní let i sestup kabiny Mercury z oběžné dráhy (o tom ale až v některém z dalších článků) a teprve po přistání v blízkosti Portorika v Atlantiku opadla nervozita a téměř pětihodinový let skončil úspěchem.
Glenn byl oficiálně přivítán na Cape Canaveral 23. února, kde mu současně prezident Kennedy předal medaili NASA. A 1. března 1962 byl John Glenn oslavován asi čtyřmi milióny lidí v New Yorku (starosta New Yorku Robert Wagner jej při této příležitosti jmenoval čestným občanem města), a později dalšími milióny v celých Spojených státech, jako národní hrdina. Hrdina, který "dal americkému lidu křídla a povznesl jej do vesmíru". Američané považovali tento první pilotovaný orbitální let za událost, která má nejen politický význam, ale i jako důležitý milník na cestě do vesmíru - nezapomeňme, že už v té době se rozbíhal měsíční program Apollo. Glenn byl také 2. března 1962 v čele amerických astronautů, kteří byli přijati na půdě OSN generálním tajemníkem U Thantem.Brzy po návratu z vesmíru Glenn zjistil, že NASA neplánuje jeho další misi (údajně bylo přáním prezidenta J. F. Kennedyho, aby první americký astronaut nebyl vystavován dalšímu riziku při kosmickém letu), a proto se rozhodl opustit tým astronautů (učinil tak k 4. lednu 1964). Do října 1964 ještě pracoval pro NASA jako poradce (mj. se podílel na posuzování prvních návrhů uspořádání kokpitu velitelské sekce lodi Apollo), ale krátce nato odešel do civilu (k 1. lednu 1965 v hodnosti plukovníka) a věnoval se manažerské činnosti, ve které hodlal využít svoji popularitu. Jeho první štace byla ve firmě Royal Crown Cola Company ([7] uvádí název firmy Royal Crown International). Americký list New York Times k odchodu Glenna napsal: "Od svého trojnásobného obletu Země v únoru 1962 byl Glenn často na rozpacích, zda se má stát národním hrdinou nebo aktivním astronautem... Dokonce vznikaly mezi ním a ostatními astronauty různé neshody, protože Glenn nepřikládal týmu patřičnou váhu..."Později se Glenn vrhl i na politickou dráhu (údajně na popud Roberta Kennedyho, kterému pomáhal ve volební kampani) a v listopadu 1974 byl zvolen za stát Ohio do amerického Senátu, kde zasedal téměř 25 let až do ledna 1999 (svůj odchod ze Senátu ale oznámil již 20. února 1997). Do politiky se Glenn pokoušel dostat již dříve: v roce 1966 odstoupil z volební kampaně v důsledku nehody (uklouzl v koupelně a poměrně těžce se zranil - otřes mozku; dokonce se spekulovalo, že pád byl důsledkem porušením vestibulárního aparátu, které vzniklo jako následek letu do vesmíru) a o čtyři roky později byl poražen v primárkách Howardem Metzenbaumem. V roce 1984 oznámil Glenn svoji kandidaturu na funkci prezidenta Spojených států, ale ve volební kampani neprošel ani primárkami demokratické strany.Ke svému druhému kosmickému letu se Glenn připravoval od ledna 1998 v rámci experimentu, jehož cílem bylo porovnat změny, kterými prochází lidské tělo vlivem kosmického letu se změnami, jež se objevují jako součást přirozeného stárnutí. V době mise STS-95 raketoplánu Discovery (29. října až 7. listopadu 1998), jíž se zúčastnil, bylo Glennovi 77 let a je dodnes bezkonkurenčně nejstarším člověkem, který kdy letěl do vesmíru. Do kosmu se Glenn vydal 36 let 8 měsíců a 9 dní po svém prvním kosmickém letu a jeho nový let přinesl americké kosmonautice větší publicitu než kterýkoliv jiný úspěšný let raketoplánu. Po svém druhém návratu z kosmu založil Glenn společně se svojí manželkou Annie Margaret "Institut pro veřejné služby" při Ohio State University, jež prostřednictvím svých programů usiluje o zlepšení kvality veřejných služeb a o podporu mladých lidí, kteří se chtějí věnovat politické kariéře.
HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Codr: Sto hvězdných kapitánů, Práce, Praha 1982
[2] J. Doubek, J. Kolář, A. Vítek: Človek vo vesmíre, Šport, Bratislava 1969
[3] K. Pacner: Kolumbové vesmíru, Mladá fronta, Praha 1976
[4] http://www.astronautix.com/astros/glenn.htm[5] http://johnglennhome.org/about/john-glenn[6] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/glenn-j.html[7] http://www.spacetoday.org/Astronauts/JohnGlenn.html
-----
Příště: Druhý balistický let Mercury; plánované zveřejnění: 21.7.2011.
