Dnes odpoledne odstartovala z indické základny Satish Dhawan Space Centre nosná raketa PSLV-C20, která na oběžnou dráhu vynesla indicko-francouzskou družici SARAL a dalších šest malých satelitů.
Start rakety PSLV-C20
Hlavním zatížením startu je družice pro dálkový průzkum Země, kterou společně připravily indická ISRO a francouzská CNES, jejíž hmotnost je 409 kg. Na vědeckou aparaturu z toho připadá 165 kg. Družice je určena především k pořizování přesné topografie mořské hladiny; příslušnou aparaturu připravila francouzská agentura CNES. CNES dodala rovněž systém DORIS (Doppler Orbitography and Radio-positioning Integrated by Satellite), který slouží pro přesné měření dráhy letu družice.
Společně s hlavní družicí bylo na oběžnou dráhu ve výšce kolem 780 km vyneseno šest družic - dvě kanadské, dvě rakouské a po jedné britské a dánské.
Jedna z kanadských družic, pojmenovaná NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite), je určena pro detekci a sledování blízkozemních asteroidů a satelitů (i kosmického smetí) na vysokých oběžných drahách. Podíl mezi sledováním asteroidů a umělých těles se předpokládá v poměru 50:50. Hlavním zařízením družice je zobrazovací zařízení NESSI (Near Space Google Earth Surveillance Imager), které je vybaveno dvěma senzory CCD o 1024x1024 pixelech. Družice bude snímkovat oblohu v expozicích o délce 100 vteřin a data budou ukládána do paměti, jejíž kapacita stačí na nepřetržitý třídenní provoz.
O dalších družicích ještě uvedu, že se jedná především o studentské satelity. Dánskou družici připravili studenti z Aalborg University, pro které to byla už třetí družice, a rakouské družice projektovali studenti Vídeňské univerzity a Technické university v Grazu. Obě rakouské družice jsou určeny pro fotometrická pozorování jasných hvězd.
