Jako ve všech oborech lidské činnosti i v kosmonautice se vyskytnou humorné situace. Ať už se jedná o legrační situace připravené, naaranžované, nebo o nechtěné situace, vyvolávající někdy až výbuchy smíchu.
Jedním z příkladů druhého typu humoru je obrázek u titulu článku, na němž je zachycen montážní prvek na letounu Boeing 747, jenž byl v NASA používán k přepravě amerických raketoplánů. Na konstrukci je uveden text (přeloženo do češtiny):
"PŘIPOJIT ORBITER ZDE
UPOZORNĚNÍ: ĆERNOU STRANOU DOLŮ"
Americký NASA je autorem i dalšího "fórku". V době, kdy se chystal první kosmický let, specialisté zjistili, že v beztíži nefungují psací pera a kosmická agentura proto vyhlásila výběrové řízení na vyřešení tohoto problému. Po vývoji, který stál několik miliónů dolarů, získali američtí astronauti pera, která psala v beztíži a nevadil jim ani vysoký rozsah teplot. Rusové také zjistili, že plnicí pera nefungují, ale vyřešili to jinak: psali inkoustovou tužkou.
Jiným příkladem jsou "vážné" zprávy vycházející pravidelně 1. dubna. Letos "informovala" Stanford University, že v rámci univerzity byl založen institut, který se bude zabývat studiem kosmického humoru. Podle této zprávy je v institutu několik lidí, keří se smějí, ale jejich výzkum není legrace - zabývají se teorií strun, což označují za "velký kosmický vtip". Vědci z institutu doufají, že jejich výzkum povede k pochopení stavby vesmíru jako souhrnu prostoru, času, hmoty a energie, nebo alespoň pomůže lidem uvolnit se. Jeden z vedoucích pracovníků uvedl, že nezná lepší způsob jak udržet pořádek ve vesmíru, než pomocí dobrého vtipu.
Také objev mikrovlnného záření nebyl brán zpočátku vážně. V roce 1960 postavili Robert Wilson a Arno Penzias gigantické naslouchadlo ne nepodobné naslouchátku z viktoriánských dob. Wilson byl zpola žertem podezříván, že jeho přístroj je určen k naslouchání oddychování žen v nedalekém klubu. Neustálý šum, který nezmizel ani poté, kdy naslouchadlo řádně vyčistili (podezřívali, že šum způsobuje holubí trus), později určili jako mikrovlnné záření vycházející ze všech částí oblohy. Zařízení, které stálo nemálo peněz, prodavač prezentoval jako zařízení, s jehož pomocí mohou poslouchat bzučení komára na Plutu. Objevitelé kosmického mikrovlnného záření ale nikdy nezveřejnili, co vlastně chtěli se svým zařízením poslouchat.
A ještě dva vtípky, které kolují v několika modifikacích:
Astronauti na Měsíci obcházejí svůj modul a vůbec se spolu nebaví. Po delší době to jeden z nich nevydrží a řekne: "No, já tam ty klíče nezabouchl..."
Tisková konference po prvním kontaktu s mimozemskou civilizací. Po úvodním projevu se jeden novinář zeptal: "A proč si myslíte, že jsou mimozemšťané nevzdělaní?" Vědátor odpověděl: "Protože žádný učený z nebe nespadl!"
Do posledního odstavce tohoto článku napíši myšlenku z diskusního fóra týkajícího se sice náboženství, ale podle mého plně vystihující postavení humoru v lidské společnosti. Diskutér napsal toto: "V náboženství mi chybí jeden zásadní prvek: smysl pro humor. Je to nešťastné, protože to vrhá na náboženství špatné světlo a humor je přitom nedílnou součástí komplexního člověka. Humor ho udržuje zdravého, mladého a svěžího..."
