Havárie sovětských a ruských sond k Marsu

Od dob prvních meziplanetárních letů v šedesátých letech minulého století se mimořádně nedařilo sovětským sondám směřujícím k Marsu. A v éře ruské kosmonautiky tento trend pokračuje.

Ukazuje to i nedávné (zatím) neúspěšné vypuštění sondy Fobos-Grunt, která měla na Zemi dopravit asi 200 g vzorků z povrchu měsíce Marsu Phobosu. Po úspěěšném startu se nepodařilo navedení na přeletovou dráhu.

Ale podívejme se do historie kosmických letů a vidíme, že neúspěchy sond k Marsu jsou častější než u sond mířících k jiným objektům; ať to byl Měsíc, Venuše nebo Halleyova kometa. Pokud se na výpravy k Marsu podíváme podrobněji, tak žádná z osmnácti sond nesplnila úkol na sto procent.

Jaká byla chronologie sovětských a ruských sond k Marsu:

Rok 1960:
K Marsu byly připraveny odstartovat dvě sondy typu 1M. První byla z Bajkonuru vypuštěna 10. října, druhá startovala 14. října. V obou případech selhala nosná raketa Molnija, vždy selhal třetí stupeň (Blok L).

Rok 1962:
Na let k Marsu se připravovala trojice sond typu 2MV; písmeno M v označení sondy zastupovalo Mars, písmeno V pak Venuši. Jednalo se tedy o univerzální sondy použitelné pro výzkumy u obou planet. První sonda startovala 24. října, ale po úspěšném startu zůstala ne geocentrické dráze; důvodem byla závada na bloku, který měl navést sondu na meziplanetární dráhu. Turbočerpadlo motoru se 16 vteřin po zážehu zadřelo a explodovalo.
Druhá sonda 2MV odstartovala 1. listopadu a nosná raketa ji navedla na přeletovou dráhu k Marsu. Ovšem 21. března 1963 bylo se sondou navázáno poslední spojení (ze vzdálenosti 106,7 miliónu km) a další spojení se už nepodařilo navázat. Mars-1 (jak byla sonda pojmenována) proletěl 19. června 1963 ve vzdálenosti asi 193.000 km (plán byl 11.000 km) od povrchu Marsu jako mrtvé těleso.
Třetí sonda 2MV startující 4. listopadu skončila stejně jako první na oběžné dráze kolem Země. Urychlovacímu bloku se nepodařilo převést sondu na dráhu k planetě Mars; podle telemetrických dat se usuzuvalo, že se uvolnil jeden konektor a motor čtvrtého stupně nebylo možné spustit. Start sondy nebyl Sověty oficiálně oznámen a objekt byl na dráze zjištěn americkými vojenskými radary.

Rok 1964:
30. listopadu byla na dráhu k Marsu úspěšně navedena sonda typu 3MV-4A, která byla oficiálně pojmenována Zond 2. Let probíhal normálně až do dubna 1965, kdy se nepodařilo navázat se sondou spojení (některé prameny hovoří o tom, že spojení bylo udržováno až do 5. května) a mrtvá sonda proletěla 6. srpna jen 1500 km nad povrchem Marsu.

Rok 1969:
Pro výzkum Marsu byly připraveny dvě sondy typu M-69 a žádná z nich nedosáhla ani oběžnou dráhu kolem Země. V obou případech havarovala nosná raketa Proton-K/D: 27. března selhal třetí stupeň, 2. dubna havaroval stupeň první.

Rok 1971:
Pro toto startovní okno byly připraveny tři sondy typu M-71. První startovala 10. května a zůstala na parkovací dráze kolem Země (jako družice Kosmos 419) - neúspěch způsobil chybně zadaný čas restartu motoru čtvrtého stupně nosné rakety.
Další dvě sondy, startující 19. (Mars 2) a 28. května (Mars 3), se podařilo navést na meziplanetární dráhu a obě úspěšně dosáhly i oblast Marsu a staly se jeho umělými družicemi. 27. listopadu 1971 Mars 2 a 2. prosince 1971 Mars 3. Hlavním úkolem ale bylo dopravit přistávací část na povrch planety a odtud provádět vědecký výzkum. Přistávací modul Marsu 2 se ale nepodařilo zbrzdit a ten dopadl tvrdě na povrch planety (příčinou nehody mohla být prudká prachová bouře, která probíhala nad velkou částí planety); orbitální část sondy pracovala na areocentrické dráze do 22. srpna 1972. Druhý přistávací modul ze sondy Mars-3 úspěšně na Marsu přistál, ale jeho činnost na povrchu trvala jen 20 vteřin - pak se spojení náhle přerušilo a nepodařilo se je znovu navázat. Někteří autoři uvádějí, že rádiová relace z povrchu Marsu vůbec neproběhla a jednalo se jen o propagandistické oznámení, jehož záměrem bylo zajistit Sovětskému svazu prvenství v přístání na Marsu.

Rok 1973:
K Marsu odlétá čtyřčlenná flotila meziplanetárních sond. Dvě z nich - Mars 4 a 5 - jsou určeny k navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu, další dvě - Mars 6 a 7 - nesou přistávací pouzdra. Mars 4 startoval 21. července a cíl jeho mise nebyly splněn, protože sonda kolem Marsu jen proletěla a nepřešla na jeho oběžnou dráhu; během průletu bylo pořízeno 12 snímků planety ze vzdáleností 1900 až 2100 km. Mars 5 startoval 25. července a 12. února 1974 se stal družicí Marsu. Z oběžné dráhy pořídil 108 snímků planety (z 960 možných) a pracoval do 28. února 1974, kdy z hermetizované části sondy unikl všechen plyn. Mars 6 startoval 5. srpna a 12. března 1974 při příletu k Marsu uvolnil přistávací modul, který měkce dosedl na povrch; ovšem během přistávání bylo ztraceno spojení (v okamžiku zážehu brzdicích raket) a modul se nikdy neozval. Poslední sonda z kvarteta startovala 9. srpna a 9. března 1974 se od ní oddělilo přistávací pouzdru, které ovšem Mars minulo a po průletu ve výšce 1300 km nad povrchem zmizelo kdesi ve vesmíru. Na přistávacím modulu se vinou automatiky nezapálil korekční motor, který měl zabezpečit navedení do atmosféry.

Rok 1988:
K Marsu letí dvojice identických sond určených k přistání na Marsově měsíci Phobos (odtud tako pojmenování Fobos 1 a Fobos 2). Sondy startují 7. a 12. července a úspěšně jsou navedeny na přeletové dráhy. Ovšem už 2. září se nepodařilo navázat spojení se sondou Fobos 1 a sonda se už nikdy neozvala. Později se zjistilo, že vinu nese chybný příkaz, který místo zapojení gama-spektrometru vypnul řídící systém. Fobos 2 dosáhl cílovou planetu 29. ledna 1989 a přešel na její oběžnou dráhu. V průběhu února a března se sonda postupně přibližovala k Phobosu a 25. března pořídila jeho snímky ze vzdálenosti 191 km. Ale dříve než mohla sonda splnit svůj hlavní úkol (přistání na Phobosu) bylo s ní 27. března 1989 ztraceno spojení.

Rok 1996:
K letu je připravena sonda Mars-96 (nebo též Mars-8), která je vypuštěna 16. listopadu. Sonda se dostala na dráhu kolem Země a pro závadu na urychlovacím bloku ADU tam zůstala a na začátku třetího obletu Země zanikla v hustých vrstvách atmosféry. Příčinu selhání se nepodařilo objasnit, nebo%t v době zážehu se těleso nacházelo mimo dosah ruských sledovacích stanic.

Rok 2011:
Po dlouhých letech (a dvouletém odkladu) je připravena k letu sonda Fobos-Grunt. Jak samotný název napovídá je sonda určena k průzkumu měsíce Phobos a jedním z nejdůležitějších úkolů je doprava asi 200 g materiálu z povrchu Marsova měsíce na Zem. Ovšem ani tato sonda, vypuštěná 8. listopadu z kosmodromu Bajkonur svůj hlavní úkol zřejmě nesplní.