V minulých dnech řekl Jurij Koptěv, člen vědeckotechnické rady Rostěchnologij, že flotila ruských družic na geocentrických drahách ustupuje do pozadí a ztrácí své pozice.
Přitom jsou ruské družice vytlačovány nejen satelity ze Spojených států a Evropy, ale stále více se uplatňují družice a kosmické služby zajišťované Čínou a Indií. Rusko se tak dostává na vedlejší kolej zejména v oblasti dálkového průzkumu Země, navigace, meteorologie a telekomunikačních služeb.
Jednou z příčin zaostávání ruské kosmické techniky vidí Koptěv v zastaralé legislativě, která nedokázala pružně reagovat na současný stav, a pokud nedojde ke změnám, bude sestupný trend významu ruských družic dále klesat. Rusko je sice světovým lídrem v počtu uskutečněných startů nosných raket, ale většina vynášených družic patří zahraničním zákazníkům.
Koptěv odmítá zdůvodnění finančními problémy a říká, že peněz je v kosmickém segmentu dostatek. Do roku 2020 se má do ruské kosmonautiky vložit více než 2 trilióny rublů, a to je velká suma peněz, dodává Koptěv.
Na "nemoderní" ruskou legislativu upozornil na zasedání expertního výboru Rady Federace Aleksandr Kirilin. Uvedl příklad informací z družic pro dálkový průzkum Země, kdy ruská legislativa umožňuje využívat snímky s rozlišením maximálně 2 metry, přičemž ve světě je běžným standardem rozlišení 0,5 metru a některé země uvažují pro některé účely o uvolnění snímků s rozlišením 25 cm. Platný ruský zákon tak vylučuje ruské podniky ze soutěže o světový trh a nijak nenutí výrobce o zdokonalování těchto prostředků.
Jiným problémem je kvalita ruských produktů navázaných na satelitní aplikace. Skutečností je, že například u navigačních přístrojů se přes "veškerou" snahu nedaří výroba domácích přístrojů a stále více se uplatňují levnější a kvalitnější zahraniční. Samozřejmě ty jsou postaveny na spolupráci s navigačními družicemi amerického systému GPS a ruský GLONASS tím ztrácí možné zákazníky. Ruské orgány se snaží prosazovat ruský navigační systém, ale bez dostatečného vybavení navigačními přístroji spolupracujícími s vlastními satelity se tato snaha vytrácí.
Závěrem se ještě zmíním o oblasti telekomunikačních služeb. V této oblasti dnes není Rusko schopné zajistit družice ani pro vlastní potřebu a ze satelitního komunikačního trhu se postupně stahuje. Rovněž výroba telekomunikačních družic neprobíhá na bázi domácích komponentů; většina ruských družic má z domácích zdrojů pouze hrubou konstrukci a některé obslužné systémy, ale to hlavní - telekomunikační vybavení - je dodáváno ze zahraničí, zejména od evropských producentů.
