Včera odpoledne, přesně v 15:03 hod. našeho času, byla k Mezinárodní kosmické stanici připojena soukromá kosmická loď - Dragon - v rámci zakázky NASA, který objednal u společnosti Space Exploration Technologies Corp. (SpaceX) dvanáct letů této nákladní lodi.
Start rakety Falcon 9 s lodí Dragon
V některých sdělovacích prostředcích se v souvislosti se startem (pokud jej vůbec zaregistrovaly) objevily informace, jež uvádějí, že na "oběžnou dráhu Země vzlétla první soukromá kosmická loď" (citováno z MF DNES 9.10.2012 "Éra soukromníků v kosmu začala"). Uvedená věta si ale žádá upřesnění: nejedná se o první start soukromé lodi na oběžnou dráhu; správně by mělo být uvedeno, že se jedná o první placenou dopravu nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici. K prvnímu vzletu došlo již dříve, a to v prosinci 2010, kdy byla loď Dragon vyzkoušena během dvou obletů Země. A předtím, než mohla společnost SpaceX, majitelka lodi Dragon, začít plnit smlouvu s NASA o dopravě materiálu na kosmickou stanici, musel být úspěšný také kvalifikační let. O tomto letu, který se uskutečnil v květnu letošního roku, jsem mj. psal v článku z 1.6. "Stoprocentní úspěch Draka".
Nyní ale k letu první komerční nákladní lodi. Její start byl dramatický - asi 80 s po startu ze startovního komplexu SLC-40 na Cape Canaveral Air Force Station došlo k závadě na jednom z devíti motorů nosné rakety Falcon 9. Z dosud neobjasněných příčin došlo ke ztrátě tahu motoru a poté k jeho částečné destrukci (k výbuchu motoru nedošlo, neboť podle prohlášení SpaceX z něho stále přicházela telemetrická data). Automatika rakety okamžitě motor odpojila a přechodnotila postup nevedení na oběžnou dráhu. První stupeň rakety proto pracoval asi o půl minuty déle a druhý stupeň asi o 13 s déle, než ukládal letový plán.
Přestože automatika upravila průběh navedení na oběžnou dráhu, nedostal se Dragon do plánované výšky, ale jeho "dráha byla v mezích tolerance", jak bylo uvedeno v prohlášení SpaceX. Do optimální výšky dráhy chybělo kolem 30 km, ale zásoby paliva na Dragonu umožnily tento výpadek nahradit a nákladní loď se vlastními silami ke stanici dostala.
Horší následky to mělo pro sekundární náklad, jímž byla družice Orbcomm OG2, která měla být po restartu druhého stupně uvolněna na dráze ve výšce kolem 600 km. Vzhledem k tomu, že ve druhém stupni nebylo dostatek paliva (bylo spotřebováno pro pokrytí ztráty rychlosti prvního stupně), byla družice uvolněna na nízké oběžné dráze. Společnost Orbcomm zkoumala možnost použití vlastního motoru družice ke zvýšení dráhy, ale zřejmě by při tomto manévru došlo ke koliznimu kurzu s ISS a pokus o zvýšení dráhy nebyl proveden. Družice Orbcomm tedy v průběhu několika dní zanikne v hustých vrstvách atmosféry; 10. října večer byla výška její dráhy mezi 145 a 204 km.
V předběžné reakci na nehodu společnost SpaceX uvedla, že oběžné dráhy by bylo dosaženo i v případě vysazení ještě jednoho motoru.
V průběhu dalšího letu si už Dragon vedl skvěle a jeho přibližování k Mezinárodní kosmické stanici probíhalo nejen přesně podle plánu, ale dokonce s předstihem vůči časovámu plánu. Zachycení nákladní lodi a její připojení ke stanici uskutečnili Sunita Williams[ová] a Akihiko Hoshide z paluby stanice bez jakýchkoli potíží a Dragon tak byl zakotven u stanice prakticky o 40 minut dříve, než předpokládal letový plán.
Po připojení probíhaly důležité kontroly systémů, lodi, správnosti připojení a hermetičnosti spojení. Přestože měl být průlez mezi stanicí alodí otevřen až dnes během dopoledne, Williams[ová] a Hoshide průlez otevželi už včera v 19:40 hod. našeho času. Dragon zůstane spojen se stanicí po 18 dní a po vykládce materiálu (asi 450 kg) a nakládce věcí určených pro dopravu na Zemi (více než 500 kg) bude odpojen a koncem října přistane v Tichém oceánu u západního pobřeží Spojených států.
