V záplavě jiných zpráv zapadla informace o tom, že 10. prosince 2012 ve věku 82 let zemřel bývalý sovětský kosmonaut Valerij Aleksandrovič Jazdovskij (* 8.6.1930).
Jazdovskij (vpravo) při výcviku k letu Sojuzu 13
Jazdovskij se raketovou a později kosmickou technikou zabýval už od ukončení studia na Moskevském leteckém institutu v roce 1954. Po získání titulu inženýra letecké techniky začal pracovat v konstrukční kanceláři Sergeje Koroljova OKB-1. Jeho úkolem byla konstrukce telemetrických systémů ve skupině N. N. Žukova; tam pracoval tři roky. Během té doby se podílel na průběhu letových zkoušek balistické rakety R5-M a mj. sledoval 2. února 1956 poslední zkušební let rakety R5-M s ostrou jadernou hlavicí, která explodovala nad polygonem v Semipalatinsku.
V roce 1957 byl v OKB-1 ustaven oddíl č. 9, do kterého byl Jazdovskij převelen a zde se zabýval otázkami bezpečnosti pilotovaných kosmických lodí a systémy zajišťujícími životní podmínky v kosmické lodi. Kromě přípravy kosmických lodí Vostok a Voschod se zabýval projektováním lodí pro sovětský lunární program N1-L3.
Díky práci na lodích pro lunární program byl Jazdovskij dodatečně zařazen do skupiny kosmonautů, kteří se začali připravovat na mise k Měsíci. Zařazení Jazdovského bylo na přímý rozkaz hlavního konstruktéra V. P. Mišina. Jazdovskij byl do oddílu zařazen k 18. srpnu 1967 a ve skupině sovětských kosmonautů poté působil po celých 15 let, až do roku 1982.
Jazdovskij se od srpna 1970 do října 1971 připravoval k misi "Kontakt-KEC", která zahrnovala spojení dvou kosmických lodí typu 7K-OK na oběžné dráze kolem Země. K letu nedošlo, protože byl zrušen celý sovětský měsíční program.
Další Jazdovského příležitost pro let do komu nastala v roce 1973, kdy se od května do prosince připravoval k letu v kosmické lodi Sojuz 13. Ovšem několik dní před startem - 7. prosince 1973 - rozhodla Státní komise, že hlavní posádka Jazdovskij, Vorobjev bude nahrazena záložní posádkou Klimuk, Lebeděv, která nakonec 18. prosince 1973 odstartovala. (Ani náhradní posádka nestartovala ve složení v jakém trénovala; původní složení bylo Klimuk, Ponomarjov.) Důvodem byl "psychický nesoulad mezi členy hlavní posádky". Jazdovskij se poté zapojil do výcviku k letu na orbitální stanice, ale do žádné posádky už nebyl zařazen.
V červenci 1982 Jazdovskij opustil oddíl sovětských kosmonautů, aniž se účastnil jediného kosmického letu (oficiálním důvodem vyřazení z oddílu bylo dosažení věku k odchodu do výslužby). Jazdovskij poté pokračoval v konstruktérské práci a v NPO Energija se věnoval vývoji informačních a telemetrických systémů telekomunikačních družic. O deset let později odešel do důchodu, ale i potom se pravidelně stýkal se svými bývalými spolupracovníky a kosmonauty.
V roce 2005 byl Jazdovskému za zásluhy o rozvoj kosmonautiky udělen čestný titul "Veterán kosmonautiky".
