Báje, legendy a fantazie o letech ke hvězdám

Nejstaršími doklady svědčícími o touze člověka přiblížit se ke hvězdám jsou báje a pověsti. Po celém světě nacházíme vyprávění o letu k nebesům a řada legend se také zabývá "meziplanetárními lety".

Jedna ze starých mongolských pověstí vypráví o tom, že Mongolové byli uneseni do vesmíru a tam postavili několik souhvězdí. Ostatně unosy lidí Vesmířany jsou dodnes tématem, s nímž se pravidelně setkáváme při líčení setkání s UFO.
Další starověké legendy hovoří o hvězdném původu lidí - podle čínské pověsti přišli Číňané na Zemi z Měsíce - a o stycích s obyvateli cizích hvězd. Pro příklad uveďme pověst z Karolin, která vypráví o Oulefatovi, synu jednoho z nebešťanů, který se vrátil zpět do otcovského domu tím způsobem, že pod sebou zapálil oheň a dal se vystupujícím kouřem unášet k nebesům. Další, tentokrát jihoamerické mýty z předincké doby, se zmiňují o tom, že hvězdy jsou obydleny bohy a ti, kteří žijí v souhvězdí Plejád, sestoupili na Zemi. A Diogenes z Laerty ve 3. století před n.l. vypravoval, že řecký filozof Herakleitos z Efezu (asi 540 - 480 př.n.l.) znal měsíčního obyvatele. Jakým způsobem se obyvatel Měsíce na Zemi dostal se ale v díle "Legenda o sestupu Měsíčňana na Zem" nedozvíme. O tom, že na Měsíci je život byl přesvědčen i řecký filozof Anaxagorás (asi 500 - 428 př.n.l.), který zastával názor, že "všude ve vesmíru jsou rozeseta semena všeho bytí, z nichž vzniká život".
Starověké báje také řeší kosmologické otázky. Obyvatelé Velikonočního ostrova vyprávěli, že soulad v oběhu planet regulují obyvatelé Jupitera a kmen Dagonů žijící v africkém Mali pokládá vesmír za nekonečný a za nejdůležitější objekt v něm považují planetu To Polo u Síria. Planeta To Polo je obydlená a kolem Síria obíhá současně s další planetou.
Ale vraťme se k "cestování" do nebeských výšin. Jedna perská pověst hovoří o princi, který vykonal cestu ze Země na Slunce a zpět na dřevěném koni. Jiný dopravní prostředek podle Diodora Sicilského, řeckého dějepisce doby Augustovy, použil skythský mág Abaris. Ten cestoval k nebesům na zlatém šípu. Ostatně podle řecké mytologie to neměl daleko, protože podle nich jsou nebeská tělesa tak blízko Země, že jich lze dosáhnout již s pomocí letícího ptactva. S tím souvisí také jedna s legend spjatých se jménem řeckého vojevůdce Alexandra Makedonského. Legenda vypráví, že se válečník pokusil navštívit nebese a proto do vozu zapřáhl několik hladových gryfů, které nutil k letu vnadidlem zavěšeným nad jejich hlavami. Alexandr při letu potkal ptáka s lidskou tváří, který mu řekl, že lety k nebesům jsou zakázány a Alexandr se tedy vrátil na zem a přistál nedaleko od místa odkud vzlétl. Podobný dopravní prostředek použil perský epický básník Abdú'l-Kásim Mansúr Firdáusí (asi 935 - po 1020), který ve své poémě "Šachname" z konce 10. století popisuje let šacha Kej-Kuse. Kej-Kus svůj let uskutečnil na trůnu, do kterého byli zapřaženi čtyři orli a nad jejich hlavami byly zavěšeny kusy masa. Hlavním cílem šacha bylo vybojovat nebe, Měsíc a Slunce a připojit je ke své říši. A ještě počátkem 17. století se setkáváme s popisem cesty, tentokrát na Měsíc, uskutečněnou pomocí hejna divokých labutí přivázaných k sedačce. Jedná se o dílo anglického biskupa Francise Godwina de Llandaffa (1562 - 1633) nazvanou "Muž na Měsíci, aneb rozprava o cestě, kterou vykonal na Měsíc Dominigo Gonzales, rychlý posel". Gonzales dosáhl Měsíce po dvanáctidenním letu. Zde je nutná malá vsuvka: Autor, ač duchovní, se plně staví za heliocentrický světový systém, a to v době, kdy popírání toho, že Země je středem vesmíru, bylo považováno za kacířství!
Jedna z nejstarších památek dokladující touho člověka po letu k nebesům pochází z knihovny babylónského krále sargonovské dynastie Aššurbanipala (668 - 626 př.n.l.) z Ninive. Na hliněných tabulkách je zapsán klínovým písmem "Epos o Gilgamešovi". Epos obsahuje rovněž část popisující let krále Etana na vykrmeném orlu. Král se nejdříve vydal do království boha Anu - země se odtud jevila jako pahorek a moře jako malý rybník. Potom Etana vyletěl výš, kde žila bohyně Ištar; odtud byla země jako bochník a moře jako ošatka. V další části hrdina umírá a básník se táže, zda nebyl zasažen jedovatým dechem souhvězdí Býka.
Ve starých legendách se pro lety do nebes využívaly také "modernější" metody. Podle Platóna (427 - 347 př.n.l.) odlétli Atlanťané z potápějícího se ostrova na jiné planety pomocí létajících strojů. S mytologickými létajícími stroji - vimany (विमान) - se setkáváme v Indii. V Kailásanátově chrámu v Eloře je na nástěných malbách zobrazena válečná operace, při které válčící strany používají létající stroje. Podrobnější popis vimanu nalezneme ve spise indického jogína Maharše Bháradvaje "Vimanika Šastra" ("Věda o létání"). Autor (podle některých zdrojů není autorem staroindický mudrc, ale text byl sepsán jako "překlad ze sanskrtu" ve 20. století) v jedné části létající stroj, sestávající z 31 prvku, a popisuje 16 základních materiálů nutných pro jeho dobrou funkci. Létající vozy nacházíme také ve staroindickém eposu "Rámájana", jehož autorství je připisováno básníku Válmíkimu. V eposu se píše: "...Ráma se posadil do létajícího vozu a připravil se na cestu... Vůz se pohyboval vlastní silou, vzlétl pak s hrozivým burácením na oblohu a zanechal za sebou ohnivou stopu..."
Létající vůz posloužil rovněž Astolfovi k cestě na Měsíc. Píše o tom italský renesanční básník Ludovico Ariosto (1474 - 1533) v rytířském eposu "Orlando furioso" ("Zuřivý Roland"). Astolfo se vydává na cestu k Měsíci ve voze biblického proroka Eliáše taženého čtyřmi ohnivými koni.
Jiný typ pohonu zvolil pro své cestovatele řecký spisovatel Lúkianos ze Samosaty (asi 125 - asi 192) v knize "Vera historia" ("Pravdivé historie") z období kolem roku 160. Král Menippos se během plavby Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltar) dostal do prudké bouře, která jeho koráb vyzdvihla do velké výše a už ho nevrátila zpět. Osmý den plavby vzduchem se objevila země, která připomínala kruhový ostrov a teprve po přistání se plavci dozvěděli od místních obyvatel, že jsou na Měsíci.
Ovšem lety do kosmických dálav přinesly i jiné "potíže". Německý páter Athanasius Kircher (1601 - 1680) vydal pojednání "Exotické nebeské putování", v němž v doprovodu ducha Cosmiela navštívil některé planety. Postupně poznával nesmírně fantastické kraje a na Venuši také zjistil existenci vody, o které však vyslovil vážné pochybnosti, "zda bude vhodná pro svatý křest".
Na závěr tohoto článku se zmíním o knize francouzského spisovatele Hectora Saviniena Cyrana, známého jako Cyrano de Bergerac (1619 - 1655), s názvem "L'autre monde" ("Jiný svět") a s podtitulem "Histoire comique des Estats et empires de la Lune" ("Historie států a říší Měsíce"). Cyrano zde popisuje několik způsobů dosažení Měsíce: od baněk s rosou přes křídla poháněná pružinou a magnetu vyhazovaného nad železný vůz až k raketovému pohonu. O posledně zmíněném stroji píše: "...plameny nejdříve pohltily šest raket umístěných na okraji plošiny a potom, díky roznětce umístěné na konci každé řady, se zapálily rakety v další řadě; rakety umístěné v pěti patrech se tak zapalovaly postupně až nakonec shořel všechen prach a stroj přestal pracovat."

HLAVNÍ PRAMENY:
C. V. Ceram: Bohové hroby a učenci, SNKLHU, Praha 1961
O. Fischerová, F. Škoda: Člověk a hvězdy; in: Věda a technika mládeži, ročník 1961, čísla 1 až 3
V. Gakov: Putování na stroji času, Lidové nakladatelství, Praha 1988
J. Golovanov: Doroga na kosmodrom, Dětskaja litěratura, Moskva 1982
M. Grün: Mimozemské civilizace; mýtus nebo skutečnost?, Horizont, Praha 1987
K. Pacner: Hledáme kosmické civilizace, Práce, Praha 1976
M. Rebrov: Kosmos slouží lidem, Vyšehrad, Praha 1981
P. Toufar: Uskutečněné fantazie, Práce 1978
Čtení, ročník 1981, číslo 9
Petite Chronologie des grands Noms de l'Astronautique - www.project.mettavant.fr/astroquation.htm

...a několik tipů pro příznivce konspiračních teorií:
J. Bergier, L. Pauwels: Jitro kouzelníků, Nakladatelství Svoboda, Praha 1990
E. von Däniken: Vzpomínky na budoucnost, Orbis, 1971
E. von Däniken: Bohové byli astronauti, Knižní klub, Praha 2002
L. Souček: Tušení stínu, Československý spisovatel, Praha 1974
T. Dobrý: Létající stroje starověku - www.cteteme.cz/default.aspx?docid=125-----
Příště: Z nejstarší historie raket, plánované zveřejnění: 13. prosince 2010

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Sedláček | pondělí 6.12.2010 6:41 | karma článku: 12,57 | přečteno: 1964x