V souvislosti s nedávným popraskem kolem vstupu americké družice UARS do atmosféry jsem se podíval do minulosti, kdy také nekontrolovaně vstupovaly objemné družice do zemské atmosféry a jejich fragmenty dopadly až na zem.
Nejznámějším tělesem, které sestoupilo nekontrolovaně z oběžné dráhy a velké množství jeho trosek dopadlo až na zem, byla americká orbitální stanice Skylab OWS. Stanice byla vypuštěna pomocí nosné rakety Saturn 5 v květnu 1973 a zanikla 11. července 1979. Její celková hmotnost byla přes 76 tun a původně se plánovalo, že bude bezpečně svedena z dráhy pomocí raketoplánu. Raketoplán se ale zpozdil ve vývoji, a tak stanice zanikla dříve, než mohla být záchranná mise s raketoplánem zahájena. Skylab zanikl v atmosféře a jeho fragmenty dopadly na zem do Austrálie a částečně do okolního oceánu.
A zde je přehled některých velkých objektů, jež v minulosti nekontrolovaně vstoupily do zemské atmosféry (nezmiňuji zde spodní stupně nosných raket a přídavné nádrže raketoplánů, které sice vstupují do atmosféry nekontrolovaně, ale dochází k tomu v přesně definovaných oblastech):
22.09.1964 Apollo BP-15/Saturn SA-7, hmotnost 16,7 tuny, model kabiny Apollo se stupněm nosné rakety vstoupil do atmosféty nad Indickým oceánem.
30.04.1966 Saturn SA-5, hmotnost 17,1 tuny, objekt vynesený při zkoušce rakety Saturn 1 (start 29.1.1964); fragmenty tělesa byly nalezeny v Brazílii.
15.07.1966 Saturn AS-203, hmotnost asi 15 tun, fragmenty byly nalezeny v pásu od Peru po Afriku (nejrozsáhlejší známý pás fragmentů).
19.04.1967 Kosmos 154, hmotnost 18 tun, test měsíční kosmické lodi L-1, loď zůstala spojena s horním stupněm a zanikla nad Atlantikem.
23.01.1968 Saturn S-IVB, hmotnost 13 tun, horní stupeň rakety Saturn 5; trosky nalezeny v Austrálii.
24.07.1969 Proton 4, hmotnost 17 tun, vědecká družice zanikla po 250 dnech letu.
22.10.1969 Kosmos 305, hmotnos kolem 17 tun, neúspěšná měsíční sonda s horním stupněm rakety, fragmenty dopadly v Austrálii.
12.05.1971 Kosmos 419, hmotnost asi 18 tun, neúspěšná sonda k Marsu s horním stupněm rakety (Blok D), zanikla po jednodenním letu.
22.05.1973 Kosmos 557, hmotnost 19 tun, bezpilotní zkouška kosmické stanice (DOS-3), fragmenty družice dopadly do Indického oceánu.
28.05.1973 Saljut 2, hmotnost asi 19 tun, poškozená orbitální stanice (výbuchem horního stupně rakety?); zbytky konstrukce dopadly do Tichého oceánu.
11.01.1975 Saturn S-II-13, hmotnost 49 tun, těleso dopadlo do Atlantiku; balistický let stupně S-II.
17.09.1978 Pegasus 1, hmotnost 10 tun, družice pro výzkum mikrometeoritů se stupněm rakety; zbytky družice dopadly v Angole.
15.05.1987 FSB/Poljus, hmotnost kolem 70 tun, fragmenty dopadly do Tichého oceánu; nezdařený pokus o vynesení vojenského objektu na oběžnou dráhu kolem Země za pomoci nosné rakety Energija.
17.02.1988 Kosmos 1917/Kosmos 1918/Kosmos 1919, kolem 22 tun, neúspěšná sestava navigačních družic, které se neoddělily od horního stupně nosné rakety; do atmosféry sestava vstoupila v průběhu prvních oběhů Země.
07.02.1991 Saljut 7 s Kosmosem 1686, hmotnost asi 40 tun, části ruské kosmické stanice dopadly na zem a byly nalezeny v Argentině.
Ovšem i mnohem méně hmotné objekty mohou přežít průlet hustými vrstvami atmosféry. Zde je několik takových případů:
06.12.1964 KH-4A Mission 1014, hmotnost asi 1500kg, fotoprůzkumná družice; fragmenty dopadly ve Venezuele.
24.01.1978 Kosmos 954, hmotnost asi 4000 kg, na území Kanady dopadly části jaderného reaktoru.
02.12.1989 Solar Max, hmotnost 2000 kg, části astronomické družice dopadly do Indického oceánu.
17.11.1996 Mars-96, hmotnost asi 7000 kg, neúspěšná sonda k Marsu; fragmenty dopadly na územé Bolívie.
***
Všechny současné "kosmické" země se snaží své objemné objekty, u nichž hrozí nebezpečí pádu zbytků do obydlených území, vybavit dostatečným množstvím paliva tak, aby po skončení aktivní životnosti mohly být navedena na bezpečné dráhy nebo k zániku nad oceány. Přesto nikdy nebude moci být vyloučen případ, že fragmety zaniknuvších raket, družic a jiných těles dopadnou na zemský povrch. Nebezpečí je malé, ale reálně stále hrozí.
