Objevte svého „Satchma“

Sedím v jednom z mnoha barů v New Orleans. Kolem hlavy mi poletuje našedlý dým dohořívajícího doutníku. Přes nevelký taneční parket hledím na urostlého, černošského trumpetisty. Prsty mu hbitě poskakují po zlatých klapkách jeho nablýskané trumpety. Když začne zpívat, cítím jemné mrazení v zádech. Jeho drsný hlas mi proniká do každého kousku mého těla. Hraje mi sám velký Satchmo. 

Ne, nezbláznila jsem se. Jen jsem si dnes po ránu (ostatně jako každý den) pustila hudbu, která mi zpříjemňuje pracovní dobu. Většinou ji vlastně až tak nevnímám. Mám ji jen jako kulisu. Nemám vyhraněný hudební žánr. Poslouchám vše, co mě zaujme a co se mi zrovna zalíbí. Jednou jsou to Kabáti, jindy MIG 21, Gwen Stefani, Kern, Marilyn Manson, Kamelot, Erasure, Dvořák, Helmutova stříkačka a mnoho jiných.

Dnes jsem sáhla po hudbě Louise Armstronga. A kde jsem se díky němu ocitla už víte. Práce se stala kulisou a jeho hudba vyplula na povrch a stáhla  mě s sebou do míst, kde jí to sluší nejvíc. Vykouzlila úsměv a prosvětlila zamračené ráno. 

Kdybychom všichni každé ráno našli svůj tón, který by nám rozjasnil oblohu a pozvednul koutky rtů směrem ke sluníčku, bylo by nám všem příjemněji.

 Zkuste alespoň pro dnešní den objevit svého „Satchma“. Uvidíte, že vám bude fajn.

Autor: Andrea Jamborová | čtvrtek 4.10.2007 11:20 | karma článku: 14,17 | přečteno: 1158x
  • Další články autora

Andrea Jamborová

Nechovej se jako debil...

28.6.2017 v 8:46 | Karma: 21,13

Andrea Jamborová

Už víme? Leda kulový…..

20.10.2014 v 14:26 | Karma: 11,82

Andrea Jamborová

Vejdi a neuškoď !

29.2.2012 v 8:23 | Karma: 13,52

Andrea Jamborová

Říkám hlad, myslím chlast

2.2.2011 v 10:53 | Karma: 29,51