Malé ohlédnutí

  Dnes jsem potkala Klid a Pohodu.

 

Lány slunečnic pokorně klopily své žluté hlavy a čekaly na první paprsky slunce. To na sebe nechávalo čekat schované za nedalekým kopcem. Jen nepatrným náznakem svého žlutooranžového okruží slibovalo slunečnicím jejich každodenní vzývání. Tisíce černých očí vyčkávalo na příchod svého zlatého Guru.

Opodál si šeptalo líně se vlnící obilí. Bude moci shlédnout své pravidelné představení?

Už... už... šššššššššš  to začíná.

Den natahuje své ruce za kopec. Pomáhá zářící kouli na svět. Ještě... ještě kousek. A první paprsky brečí svou sílu na celý kraj.

Slunečnice pomalu zvedají své stydlivé oči, jakoby se bály uvěřit, že jejich Guru je opět navštívil.

Šššššššš.... opět další výborný divadelní výkon.

V dálce stromy, rozechvívány jemným vánkem,  tleskají svými drobnými lístečky.

Vše z dálky s úsměvem sledují nerozluční milenci Klid a Pohoda.

 

 

Autor: Andrea Jamborová | středa 16.7.2008 20:41 | karma článku: 14,77 | přečteno: 1354x
  • Další články autora

Andrea Jamborová

Nechovej se jako debil...

28.6.2017 v 8:46 | Karma: 21,13

Andrea Jamborová

Už víme? Leda kulový…..

20.10.2014 v 14:26 | Karma: 11,82

Andrea Jamborová

Vejdi a neuškoď !

29.2.2012 v 8:23 | Karma: 13,52

Andrea Jamborová

Říkám hlad, myslím chlast

2.2.2011 v 10:53 | Karma: 29,51