Dopřejte děti otcům, jsou opravdu schopní

Tak přesně tohle mne napadlo, když jsem viděla jednoho mladého muže při opatrování svého dítěte. Pánové nebojte se. Je vás mnohem víc.

Své ratolesti bez problémů koupete, přebalujete, oblékáte. Jste přítomni u jejich prvních slůvek a krůčků. Hravě si poradíte s přípravou oběda pro své nejmenší. Pofoukáte jim rozbité kolínko a s láskou je utěšujete. Trpělivě jim na pískovišti pomáháte dělat bábovičky. Ukolébavka zpívaná vaším basem příjemně uklidňuje. 

Když vám děti povyrostou a začínají jejich první velká trápení, umíte jim naslouchat s porozuměním. Strachujete se, když se opozdí a nepřijdou domů ve stanovený čas. Jste neklidní, když vaše dcera či syn, jdou na své první rande. 

Prožíváte se svými dětmi všechny úspěchy i neúspěchy, všechna jejich zklamání i radosti.

Zkrátka umíte být plnohodnotnými průvodci životem svých malých od narození, až do dospělosti.

A přece jsou chvíle, kdy tyhle dovednosti nemůžete, nebo nesmíte uplatnit.

Přála bych vám, pánové, aby se na vás v  momentě, kdy se rozhoduje o péči a výchově VAŠICH dětí (když už se do této nešťastné situace dostanete), pohlíželo jako na jednoho z rodičů a ne jen jako na jednoho z řad mužů.