V této zemi jsou důležitější věci na práci než volební právo. Nemám pocit, že by mi chození k volbám před 18 rokem chybělo. Mladé pod 18 let stejně ve většině případů politika nezajímá a navíc nemají svůj vyhraněný názor.

Mládež se začne zajímat o politiku, teprve až bude zle. Karma.

Juvenilní společnost 60 - 100 letých mladíků má dost co dělat sama se sebou, tudíž jí nezbývá mnoho času na skutečně mladé. Všimnou si vás pouze, když v pátek nejdete do školy...

Tato politika a pohled dnes naprosto selhal a vnesl do společnosti na jedné stranu sociální společnost a na druhou stranu individuální společnost, dnes anarchii a rozklad. Od roku 1989 je zde politika, tohoto jména a mládeži je umetána cesta životem, kolik typů škol zde je, každá kraj má univerzitu a jaké je politika EU.

Tyto investice a politika by tedy za 33. let, měla mít výsledky a k tomu je zde druhá strana, to že mladí mohou sami do politiky. Jak to že dnes nemáme za 33. let nové strany, ale naopak rozklad stran.

Tuším že v roce 2008, zde byl nástup mladých, malých stran a hnutí a jak to dopadlo.

Naše společnost nijak moc nepocítila tyto investice a pohled, nemá světové duševní, duchovní, umělecké osobnosti, nemá světovou architekturu, nemá ani dostavenou infrastrukturu, naopak se rozvinul individualismus a jen své práva a nikoliv povinnosti, navíc nikdo nechce pracovat rukama. Proč tedy za mocnářství či 1. republiky zde toto vše bylo, měli jsme velké osobnosti, silné hospodářství, podnikatelský, živnostenský stav atd.

Zde byla prostě jedna veličina, která je dnes zašlapaná do země, a to motivace a životní tlak. Což lze i číst v životopisech velkých osobností, to že nic nedostali zadarmo.

Je to to, co z uhlí dělá diamant a společnosti duši a přidanou hodnotu. Je to dáno i tím že nám a Evropě vládne pravá mozková hemisféra, kde je cit pro celek, všechno, ale všechno není o detailech a vazbách, dále je zde láska, emoce, duchovnost, kreativita, sociálnost, rodina, chybí zde vliv levé mozkové reality, kde je zase vnímání na blízko, tedy realita, řád, hodnoty, autorita a otcovský princip. Evropa je dnes vedena jako jedna velká rodina a občané děti, a Evropa jde odezdi ke zdi jedna generace mladých blouzní rokem 2012, další rozbije křehkou stabilitu Blízkého východu a Afriky, tzv. Arabské jaro, další generace se vidí v multikulturalismu, další zase chce revizi minulosti, další generace zase x pohlaví, další terorizuje zelenou politikou a ekologii.

Pro společnost tedy má přidanou hodnotu mladé generace, jež pocítili tlak života, a měli motivaci, a do dospělosti měli určitou společenskou inicializaci, dřív to byla vojenská služba, ale ta za 1. republiky. Pak tu je i sám věk, kde osobnost pod tlakem a motivací není většinou pod věk 25. let, ale co my dnes děláme a politici, snaží se posunovat hranice ještě níž anebo naopak chránit mladistvé před právem a společnosti, když spáchají násilné činy s úmrtím. Tedy tento pohled dnes vedl společnost pomalu na okraj své existence, jak jsme psal výše na jedné straně je zde sociální směr, kde mladé populace potřebují někoho nad sebou, pak individuální, jež zase vše spotřebují a chtějí pro sebe. Přišel tlak existence, tedy covid, civilizační predátoři Putin, a vlastně test společnosti její přidané hodnoty a od roku 1989 investic do malé generace, která navíc dnes vlastně vládne ... Výsledek? Stát – vláda je vydírán – na bulvárními medii, aby financoval to či ono, což jde už do bilionů, není zde třetí strana, jež by se vlády a politiky sociálního a individualistického nátlaku, vzepřela ... Poslední zhasne ... Pak tu jako na běžícím páse neustále přicházejí nové a nové generace, jež chtějí to či ono, tak že je to velký existenční tlak na samu společnost.

Kdykoliv slyším o mládeži, zbystřím. Většinově, že je zhýralá, lenivá a baží. Směji se, funguje to. S tím již začal slovutný Sokrates.Čili, téma vděčné. Říkám, že mládež je pořád stejná. Jistě, má nové dovednosti a naopak pokleslosti. Co je podstatné - Ten kdo kritizuje, ukazuje prstem na koho? Přece sám na sebe. Mládežníky nám tady nikdo nepřivezl, jsou naši. Jako vždy, jde o odraz výchovy a jistě, daných dobových poměrů. Očekávám, že z Pirátů se postupně vyklubou odpovědní tátové a mámy, pilní OSVČ a majitelé firem Vystřízliví a spousta volovin je přejde.

Směle říkám, v mládežních je budoucnost - jinak to ani nemůže být. Instituce, které je nezaujmou, mají problémy - typický Milošův Hrad, nebo hnutí ANO. Názorná ukázka, kdy "Životní zkušenost, sečtělost", absolutně s nějakou moudrostí. O mravnosti příkladu ani nemluvě. Ta budoucnost mladým, se přece zajistí přes ty starší. Klasika mítinků u obytňáku ...

Je to nadějné. Už ta 4 t dusíku a rovnováhy na páce. Mladí i zde, blogy šachistky, nebo i právě toto pojednání . Mládež vpřed - my staří na vyhlédnutá a dobře jištěná místa. Nic špatného, pak se to zase prohodí ...