Když se šetření prodraží: proč jsou rozpočtové škrty v oblasti prevence nebezpečné

Rozpočtové škrty v oblasti prevence závislostí a rizikového chování se mohou na první pohled jevit jako úspora. Ve skutečnosti ale přinášejí mnohem vyšší náklady – na zdraví, bezpečnost i veřejné rozpočty.

Prevence a adiktologické služby v Česku nejsou okrajovou aktivitou, jak by se mohlo zdát. Tvoří síť, která stojí na třech pilířích: školské prevenci, léčbě a doléčování a práci v terénu. Ve školách fungují preventivní programy, které podporují učitele i žáky a pomáhají snižovat rizikové chování v kolektivech. Pokud by se státní financování výrazně omezilo, školy by jen neztratily možnost programy objednat hned, ale musely by si je hradit také v plné výši. To by postupně vedlo k tomu, že centra prevence by bez státní podpory nevydržela a během několika let by ukončila svou činnost. Na problémy dlouhodobě upozorňuje i Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS), aktuálně například i ve svém vyjádření k auditu financování prevence ze strany MŠMT (APAS, 1. 7. 2025) nebo v tiskové zprávě ze dne 18. 8. 2025.

Druhým pilířem je léčba a doléčování – od substitučních programů přes detoxifikaci až po terapeutické komunity a doléčovací centra. I zde hrozí, že omezení financí povede k delším čekacím dobám a k tomu, že lidé v akutní krizi péči vůbec nedostanou.

Třetím pilířem jsou terénní a nízkoprahové služby. Kontaktní centra, výměnné programy injekčního materiálu, testování infekcí nebo distribuce naloxonu zachraňují lidské životy a udržují kontakt s lidmi, kteří by jinak byli pro zdravotnictví „neviditelní“. Do stejné skupiny patří i nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, která představují bezpečný prostor pro volný čas, podporu při učení a prevenci rizikového chování. Jejich uzavírání by bylo viditelné velmi rychle – nejen mezi odborníky, ale i mezi rodiči a učiteli, protože právě děti a dospívající jsou tím, kdo na výpadek služeb nejvíce doplácí.

Ministerstvo financí sice tvrdí, že návrh rozpočtu s nulovou položkou pro protidrogovou politiku je pouze technickým návrhem, ale ve spojení s rušením rozpočtového ukazatele, který doposud umožňoval sledovat výdaje na tuto oblast, to vyvolává silnou obavu, že jde o trend, nikoliv náhodu. APAS letos kritizoval také výrazné snížení prostředků pro organizace prevence – viz jeho vyjádření k dotačnímu řízení MŠMT z června 2025. Pro kraje a obce by to zároveň znamenalo zásadní problém: jejich dotace často navazují na to, co dá stát. Pokud stát přestane přispívat, místní samosprávy samy mezery nezaplní.

Zkušenosti ze zahraničí i dlouhodobé výzkumy přitom ukazují, že investice do prevence se vždy vyplatí. Ve školách mají programy typu LifeSkills Training nebo Good Behavior Game poměr přínosů k nákladům, který může dosáhnout až 64 ku 1. V oblasti léčby je substituční program prokazatelně levnější než opakované hospitalizace či vězeňská péče. A v terénu snižují výměnné programy a naloxon náklady na zásahy záchranné služby, hospitalizace a léčbu infekcí, jako je HIV nebo hepatitida C. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí potvrzuje, že tyto služby jsou nákladově efektivní až čistě úsporné.

Když se podíváme na aktuální epidemii hepatitidy A, vidíme, že každý výpadek terénní prevence znamená stovky hospitalizací a náklady ve stovkách milionů korun, zatímco preventivní programy stojí zlomek. Rozpočtové škrty by přitom nezasáhly jen uživatele drog. Dopady by pocítili i lidé, kteří se nikdy žádné závislosti nedotkli: vyšší riziko přenosu infekcí, nárůst kriminality spojené s drogovou scénou, horší klima ve školách, více šikany a záškoláctví, vyšší tlak na nemocnice a policii.

Namísto škrtů by měl stát usilovat o stabilizaci systému. Organizace potřebují víceleté financování, aby nemusely každý rok bojovat o přežití. Školy potřebují obnovu certifikace preventivních programů a podporu pouze těch, které skutečně fungují. A veřejnost potřebuje transparentní informace o tom, kolik se do prevence investuje a jaké výsledky to přináší. Část prostředků by přitom mohla přicházet přímo z výnosů spotřebních daní na alkohol, tabák nebo hazard – tedy z oblastí, které problémy s rizikovým chováním spoluvytvářejí.

Úspory na prevenci jsou iluzí. Každá neinvestovaná koruna se během několika let projeví v mnohonásobně vyšších výdajích na zdravotnictví, policii a soudy. A co je nejdůležitější – škrty by znamenaly lidské životy, které mohly být zachráněny. Pokud chceme zdravou společnost a bezpečné školy, prevence nemůže být první položkou, která padne za oběť úsporám. Naopak, je to investice, která se vrací vždy.

Zdroje

APAS: Tisková zpráva k návrhu státního rozpočtu 18. 8. 2025 – Odkaz

APAS: Vyjádření k auditu prevence MŠMT, 1. 7. 2025 – Odkaz

APAS: Otevřený dopis vládě k primární prevenci, 26. 6. 2025 – Odkaz

Ministerstvo financí ČR: Tisková zpráva – reakce na spekulace, 14. 8. 2025 – Odkaz

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS): Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2024 – Odkaz

Státní zdravotní ústav (SZÚ): Informace k epidemii hepatitidy A 2025 – Odkaz

EMCDDA: Evidence-based prevention and harm reduction – Odkaz

WSIPP: Benefit-Cost Results for Prevention Programs – Odkaz