Možná se nudil nebo chtěl vidět, co to udělá, zvědav ač vševědoucí. Tak rozlil lásku, která se teď plíží jako jedovatý plyn a všude se dostane, do každé domácnosti, škvíry i do oblečení. Všechno je jí nasáklé.
Pro lidi je to katastrofa. Ne že by snad měli něco proti lásce, ale je to změna! A změna není dobrá, povídá se a všeobecně přikyvuje. A tak se se musí všechno vyprat a vyčistit, ta zpropadená láska se musí vynést ze sklepů a vymést z rohů, vyklepat z matrací a vybrousit z parket.
Jo a musíme taky sestavit plán pro případ, kdyby se to stalo zase! Jak se bránit proti takovým přívalům lásky? Respirátory? Obleky? Hradby? Propagace? Co tak nějakou normu ISO? Výbor by se hodil! Komise! Vždyť zase budou zavalena všechna romantická místa, někdo to musí hlídat, aby oblbené obyvatelstvo neničilo přírodu a pořádek, kariéry a splátky. Spotřebu.
Proto jednoznačně potřebujeme policii a úřednictvo a politiky odolné proti lásce, nejlépe už od mala. Musíme je pečlivě vybírat a cvičit.
A co já jako občan? Já na to kašlu, já se na ten příval těším. Budu se v něm rochnit a plácat a převalovat. Nechám se jím celý nafouknout a načichnout a budu mít pusu od ucha k uchu a oči otevřené a budu sledovat ten úprk a děs a konání, opatření a zasedání. Budu se smát a cítit láskou do daleka.
Než mě chytí a vyčistí.
