V dobré víře ze svých dětí dělám outsidery. Je to těžké a zřejmě i sisyfovské. Ale nepřestanu s tím.
Je to jednoduché: Myslím si, že mobily v současné podobě jsou zlo. Ačkoliv dospělý člověk bez psychických obtíží dokáže jejich pozlátku zábavy a odreagování většinou odolat, děti a slabší jedinci to nedokáží. Jako bych dítěti nedal cigaretu ani pivo, stejně tak mu nedám mobil. Ale protože to poslední společnost narozdíl od alkoholu a cigaret nepovažuje za problém, dělá to z něj mimoně. V páté třídě jsou takoví jen dva.
Na internetu jsem zhruba od roku 1994 a bezcílně jsem na něm brouzdal ještě před tím, než se objevil v podobě, jako je dnes. Ale těžko se tomu dalo propadnout, protože jeho rozsah byl malý a dostat se na něj dalo jen obtížně. A když už jsem ho měl doma, pořád se tam ještě neobjevily ty správné stránky a aplikace.
Ty přišly s takzvanými sociálními sítěmi, to není jen facebook. Ve skutečnosti jsou to všechno aplikace, kde se původní, snad dobrý úmysl změnil na místo, které si hraje se slabinami lidské psychiky, aby to vydělalo investorům. Stránky jsou dělané tak, aby přísun dalších a dalších drobností držel uživatele u obrazovky. Hry využívají výsledků výzkumů lidské psychiky, aby dávkovaly vítězné zvuky, medaile a různé známky pokroku přesně tak, aby se hra stala neodolatelnou.
A pak vidím desetileté kluky, jak se šinou na silnici přímo pod kola tramvaje. A vidím mladé lidi zoufalé ze svého života, protože je společenská síť neodměnila dostatkem lajků. A vidím dospělé lidi, kteří místo konverzace koukají do mobilu a bezduše přikyvují. Všichni přilepení k cecíku obrazovky, prstem po ní přejíždějí, aby ukápla další medová kapka, která jim zadrnčí v mozku, a dostaví se kousíček potěšení.
Když pak odloží mobil, jsou ti kluci neklidní a neschopní se soustředit, ti mladí jsou nesmělí a osamělí a zoufalí a ti dospělí koukají na svoje nespokojené dítě jako na ufouna. Nakonec mu vrazí do ruky mobil a do ruky vezmou svůj, aby sledovali cizí životy a bojovali o další medaili ve hře, kde vyhrává jen její majitel.
Internet a mobil jsou úžasné nástroje, když je člověk dokáže použít a pak opustit. Sám jsem se spálil a horko těžko se vyhrabával z tekutého písku webů jako je 9gag. Dětem jsem pak vysvětlil, že je nemůžu nenechat libovolně koukat na videa na internetu, protože jejich hlavičky zatím nasávají úplně vše a bez filtru a byli by pak pro mě cizinci, které vychovalo něco beztvarého, zato velmi, velmi náročného na pozornost - internet. Je to sluha, říkám jim, nesmí vám říkat, co máte dělat. A protože je slizký, nesmí vám to ani nabízet.
Nekoupím svým dětem chytrý mobil a budu odolávat ještě alespoň pár let. Svůj služební doma ani nezapínám a jako soukromý mám starou Nokiu. To jim jako zkouším jít příkladem. Je to ale těžké, když okolo zuří mobilní mánie a decimuje část populace stejně jako alkohol indiány nebo opiáty Američany.
Než mě přeperou a mobil nakonec získají, budou doufám dost silní, aby jim sloužil a ne oni jemu. A aby ho dokázali vypnout.
