Ta Greta, ta jim dala. Ta nám dala. Té jsme dali. Té dávají. Obyčejná, možná trochu pokažená holka, co vykřičela svoje mladé znechucení. Nebyl jsem v tom věku jiný, matka debil, otec debil, pokrytec, kam se podíváš.
A nad tím zkaženým světem já, mladík tyčící se ve své totální morální nadřazenosti, píšící dlouhé, smutné básně, a ještě delší dopisy, uražený a s obličejem zkrouceným hněvem po marných diskusích se zabedněnými dospělými.
Neřekl bych ovšem, že bych dnes chtěl žít ve světě, za jaký jsem tenkrát bojoval. Zaměnil jsem hrubost a sebestřednost za upřímnost, svoje představy a potřeby za vyšší princip. A všechno to přece k něčemu bylo. Musel jsem obrátit naruby všechno, co mě učili rodiče a společnost a všichni ti debilové, abych se v tom pořádně vymáchal. Když jsem se pak vrátil a našel svoje místo, zařazen v dvojstupu občas upotřebím něco z toho, co jsem ve svém výletě proti společnosti našel. A řekl bych, že přesně to je ten účel. Někdy si sám na sebe vzpomenu a zkouším si představit, co by si mé šestnáctileté já myslelo o tom dnešním. Rád bych, aby po mně neplivalo.
Greta je stejně tak znechucená a naštvaná, jako jiní mladí lidi, a tak jim to vypálila, i když si nejsem jistý, že to byla její slova. Dostalo se jí očekávatelné reakce a bude to mít očekávatelný dopad. Třeba jako ve filmu Ať žijí duchové - pokud nepomůžou dospělí a nadpřirozené síly, hrad bude dál polozbořený. Strašně mi ale vadí, jak jsou někteří lidé schopni využít pro sebe vzteku mladé holky, od jejího otce po všechny, co se v tom vezou. V tom jsem se svým šestnáctiletým já zajedno.
Celé to má ještě další stranu, ze které se na to můžu podívat. Totiž, někteří lidé se rozhodují na základě argumentů, někteří na základě pocitů, srdce, chcete-li. K těm prvním promlouvají vědci, ale ti druzí je nevnímají. Pokud mohu soudit podle svého okolí, tak tyhle srdcaře musíte dojmout, rozesmát, rozplakat, vystrašit, jen ne zasypat sprškou slov, grafů, tabulek a vzorců. Takže by vědci mohli Gretě poděkovat za to, že přitáhla do diskuse další kus lidstva.
Ani kdyby to celé přineslo revoluci, celkové chování lidstva to těžko přes noc změní. Ale pokud se nad tím zamyslím, riskujeme nakonec jen to, že třeba budeme víc přemýšlet nad tím, jestli fakt musíme mít všechno, co se okolo mihne, nebo je to jen šálení od stejných lidí, co vystaví mladou holku na místo, kde mají stát především oni sami.
