1) Člověk je ochotný věřit těm největším nesmyslům jen proto, aby nemusel věřit v Boha. (Tuhle větu nemám z vlastní hlavy; nevím, kdo je jejím autorem a zda cituji přesně, ale i takto formulovaná mi připadá velmi případná.)
2) Věřit v mimozemšťany je pohodlné – nic po vás nechtějí. Bůh, pokud v něj uvěříte, po vás chce, abyste změnil celý svůj život. Víra v mimozemšťany je pohodlná, taková „hamburgerová“ víra.
3) Víra se nestaví do pozice vědy, nepředkládá vědecká vysvětlení.
4) Věřím-li v Boha-Stvořitele, věřím, že je věčný (neumíme věčnost pochopit, ale pokud si trochu představíte nekonečno, je to aspoň nějaká představa). Někdo ho nazve „univerzálním vědomím“, silou, jiný ho chápe jako „osobu“, ale to nemění na skutečnosti, že (pokud je) stojí nad tímto světem (mimo něj, za ním…). Pakliže taková entita existuje ((sic!) filosofové by mi za to slovo pěkně vyčinili, ale pro potřeby této diskuse je přiměřené), není vůbec nepředstavitelné, že může stvořit svět.
5) Bible neříká „JAK“, ale „PROČ“; není historiografickým dokumentem nebo reportáží.
6) Jestliže nás vysadili ufouni, musíme si položit otázku po jejich původu ad infinitum. Jestliže nás stvořil věčný Bůh, je otázka po jeho původu nesmyslná. A jestliže někdo věří, že svět vznikl sám od sebe (entropie nicoty?), hmota (komouši nás učili, že je věčná) bez vědomí si jednoho dne řekla, že by mohla začít myslet a vyvíjet se… Tertulianus řekl „Credo quia absurdum“ – ale je-li absurdní věřit v Boha, pak víra v život, který vznikl sám od sebe, je daleko absurdnější. 7) Ve skutečnosti se neptáte, „jaký je rozdíl mezi lidmi věřící v mimozemšťany a věřícími v Boha“, nýbrž víte, že se ta slova mnohých věřících dotknou. Vás nemotivuje touha po pravdě, nýbrž jste hnán touhou urážet, zraňovat.
