Na "Zpověďi rozervaného pseudo-lefébvristy (2/4)" je diskuse už uzavřena. Proto píšu sem. Jinak je zpověd velmi zajímavá, nemohl jsem se od ní odtrhnout. Napadá mě spousta argumentů, ale nemám teď čas.

Reaguji na Vaše slova k panu Chovancovi:

"Ale hlavně, problém je v následujícím: představte si, že by někdo řekl, že různost těch cest k Bohu spočívá, že jeden jde cestou katolickou, jeden luteránskou, jeden kalvínskou, jiný husitskou. S tím byste předpokládám určitě nesouhlasil. "

Katolíci, luteráni, kalvíni, husiti, budhisté a jiní:

1. Příběh o milostrdném samaritánu patrně se hlásícímu ke vzdorochrámu na hoře Getizim.

Ježíš říká, že pravý bližní není kněz nebo souvěrec, ale kdo činí milosrdné skutky.

2. Hřích musí být vědomý čin. Co je hříšného na tom, že někdo věří, že např. taoismus je správná cesta.

Nejsem tedy přirozeně ani proti lefébvristům, když tomu věří.

To je potěšující zjistit, že je zde diskuze ještě otevřená :-) Ale obávám se, že zavřena bude co nevidět.

Z čeho usuzujete, že se milosrdný samaritán hlásil ke vzdorochrámu?