Osobní svoboda je vždy mnohem víc než zdraví a dokonce i život. Pro důkazy můžeme do minulosti, ale klidně se podívejme na dění v Rusku i Bělorusku. A zde je vidět velký rozdíl mezi totalitou a demokracií. V totalitě se vůdce nemění a slepá podřízenost vůdci je víc než život, kdo vůdci nevěří je zlikvidován. V demokracii, když lidé ztratí výru ve zvolenou vládu tak ji vymění, mohou u toho být dramatické demonstrace, ale nikdy vládní moc neusiluje rebelům o zdraví, nebo život.

V demokracii víme že svoboda je víc jak zdraví a život, jen totalitní vůdci a ti co by jimi chtěli být nám sugerují opak a nejhorší je, když nám to nutí příkazy a zákazy, od toho není už daleko k fyzické likvidaci. Udělají to, když si budou jisti ve svých pozicích, kde ovládají represivní složky. Taková, jako každá jiná moc dokáže korumpovat a absolutní moc korumpuje absolutně (John Dalberg-Acton). Ještě, že u nás máme ty svobodné volby, kde snad konečně bude hlas každého voliče mít znovu stejnou váhu.

Otrokovo zdravíčko je závislé na libovůli otrokáře a sorry jako - do toho nejdu.

Obávám se, že ohledně svobodných voleb bude sílit snaha zavádět bidenovské podvodné praktiky a lá korespondenční hlasování apod. Jinak ad "V demokracii, když lidé ztratí výru ve zvolenou vládu tak ji vymění" - v demokracii možná, v prachokracii a mediokracii, v níž žijeme, je to o dost těžší.

Tohle podepisuji, tedy že zdravého rozumu je nám třeba.

--------------------

Přeji nám všem hlavně zdravý rozum a to, abychom nižší hodnoty

nenadřazovali vyšším, protože se to nikdy nevyplatí.

Zdroj: https://jakubmoravcik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=765072

Když domestikujete zvíře a pak ho znovu vypustíte, dáte mu svobodu, zahyne. My jsme léta žili v kleci, zvyklí na misku šlichty denně. Záviděli jsme těm "venku" slušné jídlo, ale jakmile jsme se ocitli z klece venku, ukázalo se, že to slušné jídlo vám nikdo nepřinese, musíte si ho zasloužit. A to se mnohým zajídá. Takže by zase rádi zpátky do klece k relativně jisté misce šlichty, a kovid je ideální příležitost.

Připomíná mi to příběh, který vypráví Josef Abrhám ve Vrchní, prchni. Líčí tam synkovi, jak prasatům říkali: "Nechoď do žita!" Jedno ale neposlechlo, uteklo a rochnilo si v žitě. Nakonec ho chytili a zabili, protože bylo nejvypasenější. Ale ta ostatní potom zabili taky, ale jen to jedno si mohlo říci: "Bylo jsem v žitě!"

Ať se rozhodne každý sám, co si řekne na smrtelné posteli v poslední chvilce.

Rád bych si rozhodl sám. Ale můžu?

To je věčné dilema.

K lépe být zdravý a chudý nebo nemocný a bohatý?

Je lépe být hladový ale svobodný,nebo sytý a oblečený otrok?

Jenže to, že je otrok sytý, vždy záleží na jeho pánovi.

Většinou ta pomyslná svoboda končí ruku v ruce s diagnózou vážné nemoci. Takže až skončíš třeba na kyslíku, nebo na chemo, tak dej vědět inženýre, jak sis užil svobody.

A až Vy skončíte na kyslíku nebo na chemo, co budete říkat Vy? Pravděpodobnost, že se tak stane, je stejná jako u autora textu.

Já tedy přeji vždy "zdraví a štěstí", protože většina lidí na Titanicu byla zdráva, ale chybělo jim to štěstí. A týká se to samozřejmě spousty dalších událostí. 曆

Autora dělá otrokem jeho omezené myšlení.

Jen pro upřesnění, myslíte autora screenshotovaného komentáře, ne autora blogu, že?

Pán bloger si plete pojmy z dojmy.Ono mu asi nevadí,že už jsme 30let otroky západu,ale ještě dotoho plete nošení roušek.

Jak jste přišel na to, že mi to nevadí? A kde jste v mém textu viděl slovo rouška? Já nikde ...

Ó vy malověrní! Již brzy spatříte důsledky covidu nejen na svém těle ale hlavně na duši! Vaše představy o svobodě se rozplynou jak prd. Covid vám vleze do mozku a bude vaši mysl týrat až k pekelným mukám. Ve chvíli největší bolesti uslyšíte podivný zvuk, jakoby se vám pes smál.

Jasne, otrokem vas dela rouska pred pusou a nemoznost jit si ozrat pusu do hospody. Zkuste to porovnat treba s holocaustem, at je videt jaky jste chudak a ze vas odboj je neco jako partyzansky boj za svobodu. Bacha a taky se nemuzete vydelat uprostred Vaclavaku, to je snad horsi tezba rudy v Jachymove.

Zkuste se vyjádřit k autorově glose, nikoli k vašim bludům, které nemají pranic společného s tím, co píše autor.