SZ aneb s Bursíkem po modré do zapomění

Současné dění v nejmenší vládní i parlamentní straně musí zarážet snad každého. Když se objevila Strana zelených na politické scéně, byl to blesk z čistého nebe. Nová a sebevědomá strana s levostředovým programem zeleným programem, kterou bylo ochotno volit mnoho zklamaných středopravicových voličů, kteří dostali do Poslanecké sněmovny US-DEU a zároveň i mladí spíše levicoví intelektuálové, které těšil program ochrany životního prostředí. Vypadalo to tedy na jakéhosi nového hegemona středu s levicověji liberálním zaměřením, pokud tedy chápeme liberálnost jako pojem levicový nikoliv konzervativni neoliberalismus zastoupený ODS.

Bohužel však se tato malá strana nezachovala ke svým voličům a dokonce ani ke svým členům příliš dobře. Svěží vánek korektnosti a průhlednosti se změnil v poněkud zapáchající odér. Do čela strany pravdy a lásky se jednoznačně a tvrdě postavilo neoliberální duo Bursík Jacques. které započalo s přerodem strany ze zeleného čtyřlístku na modrý čtyřlístek, který ponese modrý ptáček ve svém zobáku.

Chuť po moci byla tak silná, že témeř jediné, čeho strana dosáhla, je zákaz dostavby JE Temelín a tím ohrožení energetické soběstačnosti republiky. Na hesla bezplatné školství, vzdělaná společnost a další šlágry voleb z roku 2006 se nějak zapomělo. Z mírumilovné strany se stal pravicový dravec, kterého zajímá moc, koryta a osobní prospěch několika jedinců.

Vrcholem všeho je svolání extrasupermimořádného sjezdu v září letošního roku. Jeho jediným výsledkem má být převod veškeré moci na předsednictvo a zároveň likvidace vnitrostranických oponentů. V tomto je pan Bursík jednička, už jednou zlikvidoval své oponenty za to, že dali otevřeně na jevo nespokojenost při směřování Zelených do chřtánu konzervativců. Dana Kuchtová již je tedy nepřítelem a spolu s Republikovou radou je nutno je odstranit. Tím končí veškerá legrace a demokratičnost zároveň. Nebude to protizákonné, ale rozhodně také ne kosher.

V našich "nezávislých" pravicových médiích se objevuje jen několik čelných členů, avšak jaký je názor krajských lídrů? Co na to říkají například členové SZ v Brně, Olomouci a dalších městech? Pokud Martin Bursík tvrdí, že orientace do leva je konec strany, tak proč jsou Zelení v Brně v koalici s ČSSD?

Tyto otázky nám zodpoví až zářijový sjezd a také volby. Pokud chtějí být Zelení opravdu Zelení podle Evropského vzoru, ukáží Bursíkovi záda, pokud chtějí kráčet po modré společně do zapomění, mohou pokračovat v tvrdě nastoleném směru.