Vše má svou geometrii

Člověk, zvíře, rostlina, kámen, atom, elektron … Lidské tělo může vypadat jako neforemný pytel, nebo být vyrýsované do krásné geometrie. Mysl může vypadat jako nádoba zmatku a strachu nebo být vybroušena tak, aby v ní probíhaly

myšlenky ušlechtilé a spanilé.

Správná geometrie umožňuje správné fungování. Abychom dosáhli optima, musíme cvičit jak tělo, tak svou mysl. Nikdo jiný to za nás nemůže udělat. Kdyby jedl někdo za nás, umřeli bychom hlady.  

Většina z nás na svá maxima nedosáhne a spokojují se s klišé: „Nějak bylo a nějak bude.“ Podléhají klamné představě, že se nedá nic dělat. Proplouvají životem jako naplavené dříví, které je unášeno všemocným proudem událostí.   

Úsilí, vůle a chtění jsou motorem, který tvaruje geometrii. Se správným tvarem můžeme proud využít nebo se z něj vymanit. Stáváme se tvořivými a hravými. Můžeme prakticky cokoliv.

Není těžké být pružný, silný a zdravý, když je člověk mladý. Do svých dvaceti let můžeme sníst jakoukoliv sračku a tělo vše vstřebá a bude zářit zdravím. Mladá mysl je plná optimismu a pozitivního myšlení. Natažená pružina mládí, se časem zpomaluje, aby se nakonec scvrkla.

Vše je v pohybu, vše se mění. Kdo si nevytváří správný tvar, je jako poskakující mince, která padá jednou na rub podruhé na líc. Pohybuje se v náhodách. Měli bychom být neustále v tekutosti. Rozpustit minci a vytvářet si tvary dle libosti nebo situace; na míru.