Teorie skutečnosti

Atom - nikdo ho v životě neviděl, a nikdo ho nikdy nespatří. V zásadě jde o koncept či představu o tom jak asi, by to mohlo všechno fungovat. Démokritos se hluboce zmýlil v nedělitelnosti atomu, ale nemějme mu to za zlé;

kdyby jen tušil, jaký bude nalezen zvěřinec částic a pod jak exotickými jmény budou zapsány do historie, to přece předvídat nemohl nikdo. Nukleony, Baryony, Hadrony, Leptony, Higgsův boson … malým psům se musí dávat velká jména.

Ať už jde o Thomsonův tzv. pudinkový model, nebo Rutherfordův planetární nebo snad Bohrův kvantově mechanický model, ve kterém už nenalézáme starý dobrý pevný bod, ale operuje se v něm prostřednictvím vln, neurčitostí a mírou pravděpodobností.

Vědec se stal jakýmsi slepcem, který už nemůže používat vlastní zrak a svou pomyslnou bílou holí nachází opěrné body ve svých teoriích.

Nemějme to vědcům za zlé. Skutečnost je tak Neskutečná a je jen dobře, že se na ni ještě nepřišlo.