Strom a motýl

Nač odkládat NĚCO, které stejně jednoho dne musíme chtě nechtě udělat. Pocit, že TO ještě nemáme hotovo, nás může vysilovat více, než kdybychom se do TOHO pustili. 

Usedne motýl na statnou větev a praví:

„Strome, proč nekveteš? Proč nepropustíš své květy na vzduch? Proč je v sobě zadržuješ? Vše je připraveno. Nikdy jsi nebyl silnější než dnes. Je jaro!“

Rozložitý Javor si odkašle a praví:  „Ještě nejsem připraven. Nemohu rozkvést. Cítil bych se zranitelný. Je příliš silný vítr. Nevidím žádný hmyz pro opylování. Jen pár mušek … ještě není vhodná doba. Budu ještě sílit. Ještě mám čas. Nemohu se otevřít. Je tu spoustu lidí, někdo může přijít, a otrhat mé květy. A vůbec může se stát tisíc a jedna věc.“