Máme nový rok

Na straně vlády padla pěst, opozice roztáhla nůžky a tím pohrála rozstřel. Je zajímavé, co všechno se dá říci a vlastně se nic neřekne.

U kulatého stolu se sešla dvojice politiků a moderátor.

„Máme nový rok, a proto jsem si do studia pozval zástupce vládní strany a opozice a rád bych věděl, co hodlají v zemi krásné, zemi české udělat dobrého a třeba i zlého,“ uvedl moderátor a nechal losovat oba zástupce.

Ruce zasvištěly ve vzduchu. Kámen, nůžky, papír. Na straně vlády padla pěst, opozice roztáhla nůžky a tím pohrála rozstřel.

„Tak především,“ začal debatu vysoký, hubený muž s modrýma očima, „především je potřeba nedržet se těch starých zatuchlých věcí a vytáhnout svěží a neotřelé nápady. To co fungovalo, nefungovalo téměř vůbec, abych to upřesnil, řekl bych, že to nefungovalo vůbec. Z toho jasně plyne, že se musíme držet toho, co funguje a nebát se to tepoucí a fungující prosadit. Ale nebude to jednoduché, protože česká loď uvízla v lepkavé bažině se zatuchlým pylem. V tomto teplém fermentu se nemůže nic zdravého zrodit. A ani silný vítr do plachet nedokáže koráb odlepit z pasti špatných zákonů a příslibů lepší budoucnosti. Očekávám blesky, které zasáhnou tvory bažin a silný liják, který vyžene zkažené výpary. Padni komu padni!“ zakončil muž a zamžikal modrýma očima.

Tlustý muž s prasečími očkama, sebou cukl jako by jej kousla blecha a řekl. „Ti tvorové z bažin jak je hanlivě nazýváte, jsou cementem státu, bez nich by se země rozpadla. Teplý ferment jsou zákony, které žijí, které dýchají a které jsou dodržovány. Chcete vymyslet lepší? Tak prosím, už se těším na nápad typu konopné lano a tisíce pracujících jak táhnou zemi z bažiny na moře. A to vaše moře je taky pěkný výmysl. Je jen bažina nebo poušť. V každé zemi se vraždí, krade a chlastá. A kde tomu tak není, tam nikdo nežije.“