
Jakub Kouřil
- Počet článků 379
- Celková karma 7,95
- Průměrná čtenost 335x
Jakub Kouřil
Boží rybolov

V kbelíku se proháněli tvoři, kteří vůbec nevypadali jako ryby. „Dají se vůbec jíst?“ zeptal jsem se vesmírného rybáře.
Jakub Kouřil
Ohnivý drak

Dědečku co znamenají ty světelné body na obloze? To jsou hvězdičky, Natálko. Odkud se vzaly? ..........
Jakub Kouřil
S á z k a

Jdou proti sobě Bůh a člověk oba pokrčí rameny a minou se obloukem. „Copak se to stalo?“ Ptá se malý červ velkého červa.
Jakub Kouřil
Rybář

Byl vrásčitý a velmi starý. Víčka měl těžká a pro oči mu zbývala jen štěrbina. Tou rybář nahlížel na svět.
Jakub Kouřil
Bajka o slonovi a studni

Slon se vrací po dlouhé době do svého rodného kraje, a když přijde ke staré studni, vzpomene si, jak si u ní kdysi hrával, a rád by se zase napil...
Jakub Kouřil
Nikdo si nemůže být jistý, že nepřijde o práci, ani prezident

Ale ani popeláři svou práci nemají jistou. I oni budou jednou nahrazeni stroji. Pošty dostávají moderní lifting. Klasické psaní je vytlačeno rychlými e-maily a rozvoz balíků se plánuje přes drony.
Jakub Kouřil
Není Albert jako Albert

Dnes má svátek Albert. Pojďme se podívat na dva známé nositele tohoto jména. Jeden je mrtev a druhý ještě žije. Albert Einstein jako vědec, narozen „bez rodokmene“ a Albert II. (kníže monacký), který se houpe na šňůře protokolu..
Jakub Kouřil
O rybce, která se chtěla utopit

Byla jednou jedna rybka, kterou nikdo nebral vážně. Nikdo si s ní nechtěl hrát a ona se cítila opuštěně a mizerně a nezajímavě. Vůbec se ji nechtělo žít, a proto se rozhodla, že se utopí.
Jakub Kouřil
Trajektorie člověka

Moderní člověk je utopen v moři možností a musí se znova naučit plavat. Stigma neustálého pachtění a honění se je v člověku jaksi zakořeněno.
Jakub Kouřil
Žába a studna

Zvířecí bajka o tom, že je všude dobře, ale doma nejlépe: Žába se rozkošně rozvaluje ve staré studni. Mouchy ji létají přímo pod jazyk. Když se cítí vysušená, skočí do vody, když se chce napít tak pije a když přiletí racek ...
Jakub Kouřil
Ticho nám otevírá dveře k Blaženosti

Ticho má tu krásnou vlastnost, že se může protáhnout „uchem jehly“ a dostat se tak „Za Zrcadlo.“ Vše ostatní je příliš hmotné a uvízne v síti materializmu. Kdo by nechtěl ochutnat nekonečné a blažené ...
Jakub Kouřil
Hvězdář, který namířil dalekohledem do sebe

Co hledají hvězdáři ve hvězdách je jejich Já a jejich hledání je úměrné inteligenci, která jim dodává světlo ...
Jakub Kouřil
Vraní poločas

Listopad je měsícem vraního skřehotu. Chtějí něco více, než jen žrádlo a dobré bidlo. Přilétávají temná oblaka, která se snáší k zemi.
Jakub Kouřil
Hřbitov je plný úspěšných lidí

Svět je založen na redistribuci hmoty. Někdo vymyslí hru, která je úspěšná a kterou si třeba koupí milion lidí. Každý z kupujících dá tvůrci hry něco peněz a ten má zajištěno zázemí a může tvořit dále...
Jakub Kouřil
Asketická kost

Jednoho rána se pan Vojtěška probral ze svého spánku a zjistil, že mu oteklo pravé stehno. Bylo dvakrát větší než to druhé. Otok byl navíc provázen silnou bolestí.
Jakub Kouřil
Ř e m e n

„No to je konec“, odfrknul si řemen ze hřbetu zdechlého vola a poslouchal další slovíčka, která se z něj ozývala...
Jakub Kouřil
B o n g o

Ležím na zemi. Vysílen, ale šťastný. Dokázal jsem to! Čas: tisíc minut. Prožívám uvolnění a blaženost. Kolik roků jsem trénoval? Pět nebo šest? V hlavě mě šimrá slastný pocit ...
Jakub Kouřil
Obr smraďoch

Chrrr, ozývalo se zpoza rohu. Chrčelo to jako by na plech padaly ocelové hřebíky, pulsující vodopád hřebíků. Někdo vyvrhoval v pravidelných intervalech a já nevěděl, kdo. Byl jsem zvědavý a tak jsem nakouknul.
Jakub Kouřil
Sklouznout si na svém stínu

Sklouznul jsem si na svém stínu. Hup a už jedúúú. Stín je kluzký, jako sliz a není to, jako když kloužu po ledě, který ještě drhne. Hup a už jed)))))ú zase, ale co to znamená? Padááám, och!
Jakub Kouřil
Planetožrout

Legendární boj Davida s Goliášem je tak poutavý, neboť souboj nespočívá na fyzické síle, ale inteligenci. Tady je příběh jiný, ale princip je ten samý. Jde o záchranu .....
Jakub Kouřil
Mozek - nástroj, kterým se řežeme doslova do krve

Tak jako housenka, která nemůže vidět své rodiče, tak také mozek nikdy nepozná svého strůjce.........
Jakub Kouřil
Malá úvaha

Už jste někdy zastřihly drát tak, že by mu z konce trčel ocásek? ...................................
Jakub Kouřil
Jsem sám a mám strach

Taky se bojíte smrti, ale nebojíte se usnout? Tak přesně pro vás je tento článek. Není široký ani úzkýý ...
Jakub Kouřil
Barevné kapky

Ležím a nemůžu vstát. Je tma a už mi zase do tváře spadla kapka barvy. To bude červená! Obličej už musím mít barevný jako duha.
Jakub Kouřil
Kulička

V místě srážky se válely různé části bývalého stroje. Hmyz kroužil kolem neznámých objektů a usedával na jejich lesklé plochy. Nedaly se jíst a tak zase odlétával do stínu lesa.
předchozí | ... 7 8 9 10 11 12 13 ... | další |