Tragédii Západu zajistí socialistické smýšlení politiků. I voličů

Sociální společnost a sociální společnost není možné zajistit bez sociálního jednání a smýšlení každého jednotlivce. To říkal můj děda, říkal mi to i můj táta a říkám to i já. Oni to říkali v kuchyni, když jsme celá rodina seděli u jednoho stolu, dnes to říkám já na blogu všem.

Mám mnohem větší možnosti než měli oni. Než předchozí generace. Mohu to říci tisícům lidí. Mohu mnohem více lidí svými názory ovlivnit. A v tom je moje síla. Samozřejmě, že nejenom moje. Své názory, zkušenosti a zážitky může sdělit obrovskému počtu lidí každý. Je to obrovská síla. Kterou je možné využít. I zneužít.

Myslím, že není v pořádku páchat informační zlo. Není ale dobré ani konat jen neuvědomělé dobro. Myslím, že je nutné diskutovat a řešit nastalé situace. Vysvětlovat a hlavně konat.

Hodně lidí dnes tvrdí, že nic není jen černé a naopak nic není jen bílé. Já tvrdím, že je. To, že hledáme další barvy je jen důkaz nepochopení. Kdo je špatný, je prostě špatný. A kdo je dobrý, je jednoduše dobrý.

Pro mne je zlý ten, kdo škodí ostatním. A dobrý ten, kdo ostatním pomáhá. A je jedno, jestli se občas stane chyba.

Jenže dnešní evropští socialisté tvrdí, že konají dobro. A přitom ale myslí hlavně na sebe. Ano, oni si dělají dobře. Na úkor těch, kterým jakoby pomáhají.

Život lidí svazují zákony, vyhláškami, omezeními. Tvrdí, že ty obyčejné a slabé chrání před těmi silnějšími. Před těmi zlými. Nicméně ve výsledku pomáhají těm zlým a ty, které naoko chrání, ještě více dělají bezbrannými.

Co mají tyto věty společného se současnou situací v Evropě? No, strašně moc!

Lidé se odnaučili o sebe starat. Většina čeká, že se o ně postará fiktivní stát. Že jim pomůže politik nebo úředník. Jsou pak mnohem více zranitelnější a méně odolní. A samostatní.

Řešení je poměrně jednoduché. Požadovat svobodu. Požadovat stoprocentní zodpovědnost za svůj život. Zrušení omezení, svazujících zákonů a hloupých nařízení. Riskovat, že každý jednotlivý život bude takový, jaký si ho zařídíme sami.

Bude pak jedno, jestli budeme u sebe nosit zbraň a nebo budeme jakoby bezbranní. 

Omlouvám se za svoji selskou psychologii. Vím, že nemám šanci proti všelijakým odborníkům či expertům. Ale mám šanci říci svůj názor.

Takl to dělám. Škoda nevyužít každé příležitosti....

Autor: Jakub Jánský | sobota 10.1.2015 10:27 | karma článku: 21,82 | přečteno: 794x