Malé děti rády malují. Dělají to všechny děti. Na celém světě. Malují svět okolo sebe, i ten svět v sobě. Bez příkras, jen s emocemi. A jejich obrázky jsou i karikaturami. Karikaturami nás všech.
Celá Evropa řeší francouzské "11 září". I já včera vyrazil do hospody, abych pařížskou tragédii probral s kamarády.
Franz vykřikoval, že v Evropě začíná válka. Johann zase tvrdil, že to je blbost, protože evropští politici jsou takoví slaboši, že je ani dvanáct zastřelených novinářů neprobudí. Co člověk, to řešení. Každé jiné.
Jen ten strach převládal u nás všech.
Neumím psát moc dlouhé články. Už z toho důvodu, že nepřemýšlím moc složitě. Vždy jsem spíše jednal než mluvil.
A tak jsem se hned dnes zeptal na názor i druhé strany. A představte si, že mají také strach. Strach z možných budoucích "křišťálových nocí".
Dovolím si tvrdit, že dnešní tragický stav Evropy je dílem politiků. Jejich nezájmu o občany. Jejich arogance a opojení z moci. Přehlížení problémů těch "obyčejných".
Čím déle bude dnešní situace pokračovat, tím bude řešení utopističtější. Myslím klidné řešení. Bez politické práce "pro lidi" nemůže existovat demokracie. Pak je jen chaos a teror lůzy.
Moji arabští spolužijící mi na internetu ukázali jednu věc. Nemohu se nepodělit. Dejte si v googlu vyhledat heslo "syrian childern drawing".
To jen aby možná člověk pochopil, že ta lidská tragédie existuje na obou stranách.
Nevěřte prosím jen v peníze a moc. Věřte v morálku. A i trochu v Boha......
