Okusil jsem život v Turecku. Život mimo turistickou destinaci s reálnými problémy běžného dne. 2 měsíce jsem strávil v Gaziantepu, poblíž syrských hranic a samozřejmě si jako vášnivý cestovatel a milovník poznání něco odnáším.
Po 2 měsících jsem zpátky v Evropě. V Evropě, kde lidé umí více, než jeden jazyk. V Evropě, kde jsou odpadkové koše, které jsou využité. V Evropě, kde všechno má svůj řád a svou logiku. V Evropě, kde lidé používají deodorant (tohle je velice podstatný bod). V Evropě, kde si lidé pomáhají. V Evropě, kde existuje úcta k ženám. V Evropě, kde vás v kavárně může obsluhovat usměvavá dívka. V Evropě, kde se malé dítě rozhoduje, zda kelímek hodit do plastu nebo papíru. V Evropě uvědomělé. V Evropě plné ambicí.
A jaké jsou mé hlavní poznatky?
1) Když v Turecku narazíte na někoho, kdo vám chce pomoct i bez toho, že byste měli obrovský prsa a bloňdatý vlasy, tak bude pravděpodobně Kurd nebo Syřan.
2) Když už je to Turek, tak vám pomáha dost možná proto, že preferuje spíš velkýho pt*ka, než ty prsa.
3) Školství je asi na takové úrovni, že děcka umí po 8 letech říct "My name is..." (Pracoval jsem tam jako učitel angličtiny v letní škole, bohužel)
4) Průměrný učitel angličtiny pak zvládne "I am from..."
5) Všude visí plakáty Erdogana, a většina Turků ho vnímá jako Boha, jako někoho, kdo přišel z jiné planety, aby zachránil Turecko. Na plakátech pak stojí hesla jako "přinesu zpátky velké Turecko"
6) Smalltalk v Turecku není o počasí, vašem jméně, povolání apod., ale vždy o náboženství. Když nevěříte dostanete hodinovou přednášku o tom jak je Alláh nejlepší a když nevěříte ani potom...
7) V knize, která má název "Průvodce pro mladé" najdete taková moudra, jako, že Alláh je váš jediný přítel nebo, že když vás to nebaví, tak smrt je prostě jediným vysvobozením. Tyto knížky jsou volně dostupné ve školách.
8) Česko moc lidí nezná, pár z nich zná Německo, ale ani to není pravidlem.
9) Většina aut má tureckou SPZ, párkrát jsem ale i narazil na auta s německou SPZ, překvapilo mě, že ti lidé neuměli německy. Vlastně nepřekvapilo, když nad tím zpětně přemýšlím.
10) Wikipedie v Turecku nefunguje, protože tam někdo napsal něco špatného o Eroganovi, i tak ale mají všichni pocit, že je to svobodná země a mohou svobodně vyjádřet svoje myšlenky.
11) A taky porno v Turecku nefunguje, což je snad ještě tragičtější.
12) A muž nemůže v autobuse sedět vedle ženy.
A pozitiva?
13) Poznal jsem pár Turků, kteří chtějí studovat nebo pracovat do Evropy. Ty nesnášeli Erdogana, nesnášeli Turecko a uměli skvěle anglicky, dost často i německy.
14) Je to moc levná země, a Gaziantep (ve kterém jsem žil) se nachází na seznamu UNESCO pro svou autentickou kuchyni. Ta byla dokonalá.
15) Jedná se o kvalitní počáteční bod při cestách do Gruzie nebo Íránu.
16) Autobusy jsou neskutečně kvalitní, kvalitou převyšující například Regiojet, což děla z cestování po Turecku celkem příjemnou záležitost.
