45.MFFKV - Den třetí: Nuda ve Varech

Další parný den na letošním karlovarském festivalu jsem zahájil v Puppu natahovaným a nudným filmem Lurdy. Ještě, že to bylo po ránu, jinak bych asi bez okolků usnul.

Zlepšení jsem čekal od španělského snímku Žena bez piána, který už byl oceněn třeba na festivalu v San Sebastianu. Bohužel marně. Zdlouhavé noční putování stárnoucí dámy mělo sice zajímavou myšlenku, ale nebýt Jana Budaře v hlavní mužské roli, asi by většinu diváků vůbec neoslovilo. Ostatně režisér Rebollo před projekcí sám řekl, ať jeho film nebereme vážně, a možná věděl proč. Zkrátka Nuda v Karlových Varech, a nebyla zdaleka vtipná tak, jako ta v Brně.

Musím prostě přiznat, že letos se mi s výběrem filmů až na výjimky nedaří (dnes mě nadchnul jen soutěžní počin Sladké zlo). Dokonce i bratr už prohlásil, že se bude vyhýbat filmům, na které jdu já, protože to pokaždé zavání velkou nudou. Pravdou je, že málokterý z letošních počinů bych chtěl někdy v životě vidět ještě jednou.

Něco velkého se odpoledne chystalo na kolonádě – spousta barevných krabic, mladíci akrobaticky lezoucí po konstrukcích při generální zkoušce a všude spousta stolů, které večer zřejmě zaplní vybrané pochoutky. Normální smrtelník bude asi zase jen hladově koukat, ale vipáci si zřejmě opět dají do trumpety.

Do trumpety si občas málem dávají také návštěvníci v hlavním sále. Dochází totiž k tradičním bojům o sedadla a ne vždy jsou nepříjemné situace vyřešeny v klidu. Ano, pět minut před projekcí rezervované místo propadá. Ale pokud je začátek posunutý o půl hodiny, neměli by se diváci odkazovat na původní plánovaný začátek. A připravte, že pokud se jako batůžkář nacpete na místo v řadách pro novináře, bude ho po vás některý z kolegů na poslední chvíli chtít a s nějakými pěti minutami vás pošle… třeba na kolonádu. Buď si jen myslí, že je pán světa a všude na něj počkají – v takovém případě mu místo nedělejte. Pokud ale do poslední chvíle fotil příchod delegace k filmu, zkuste mít trochu pochopení.

Navečer se začalo v Karlových Varech trochu zatahovat, tak uvidíme, jestli nesprchne a nebude se nám zítra dýchat trochu lépe. Ony se pak ty filmové zážitky vstřebávají přeci jen mnohem příjemněji. Každopádně nedělní večer (a následně i ten pondělní) bude ve Varech pořádně žhavý – Jude Law si to nerozmyslel a skutečně přijel! Myslím, že nějaké křišťálové šampaňské a citrónová tráva nikoho moc nezajímají. A ani britského herce možná ne. Zítra každopádně nebudu chybět v hlavním sále na Talentovaném panu Ripleym, kterého Jude Law osobně uvede a dostane cenu prezidenta festivalu. Tak uvidíme, jak se chlapík nominovaný na dva Oscary vybarví a jaký dojem ve Varech zanechá. Nechme se překvapit.

Dnešní minirecenze:
Lurdy (2009, Francie, Rakousko, Německo)
Sekce Horizonty
Člověk by čekal, že snímek, ve kterém hlavní postava zázrakem překoná roztroušenou sklerózu a postaví se z vozíku, na který v závěru opět usedá, bude plný emocí od začátku až do konce. Nestalo se. Místo toho se připravte na sekvenční reportáž ze zájezdu poutníků s různými neduhy. Ale pokud patříte mezi věřící, aspoň si hezky zazpíváte.
Hodnocení: 4/10

Žena bez piána (2009, Španělsko, Francie)
Sekce Horizonty
Filmu se nedá upřít zajímavá myšlenka – usedlá žena středního věku z ničeho nic hodlá změnit svůj život. To se jí po nočním dobrodružství nejen s Janem Budařem v roli polského emigranta podaří, ale filmařům by na to možná stačilo 15 minut. Nekonečné záběry na chodníky nočního města nebyly zrovna můj šálek kávy.
Hodnocení: 4,5­/10

Sladké zlo (2009, Francie)
Soutěžní sekce
Konečně pořádný film, ve kterém se i něco děje. Námětem mi trochu připomínal thriller v Pasti s Ellen Page v hlavní roli. Ten měl přeci jenom trochu silnější náboj a proto tohle srovnání vyhrál. Nicméně Sladké zlo má podle mě políčeno na některou z cen, minimálně pro hlavní ženský herecký výkon.
Hodnocení: 7,5­/10