44.MFFKV: Opravdu červený koberec a rozbitá klimatizace

Měsíce se změnily v týdny, týdny v dny a dny v hodiny. Motýli v břiše posledních dní už jsou pryč, je tu Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary s pořadovým číslem 44. Do města oplatků, léčivých pramenů a na týden také filmové zábavy jsme dorazili už ve čtvrtek. Nejen proto, abychom si v pátek v klidu vyřídili akreditace a festival pasy a vybrali si první filmy, ale od loňska se totiž promítá už během pátku, přestože festival je slavnostně zahájen až večer. (Za tento krok musíme pořadatelům poděkovat, protože když přijedete na filmový festival, chcete filmy, a to hned a v co největší možné míře).

Nezbytná výbava každého festivalového návštivníka.Matij Hoib

Dnes jsem tak mohl zajít na jihokorejské tragikomické drama Matka, které mě osobně velmi překvapilo a hodnotím ho velmi kladně. Naopak zklamal americký snímek Seana Bakera Princ z Broadwaye, o kterém v programu psali, že jde o „syrové, ale i upřímně vtipné drama“ oceněné na mnoha festivalech. Nevím, ale tenhle film mi přišel naprosto zbytečný a podle reakcí ostatních diváků v sále jsem nebyl sám. (Opět se rozhoduje pomocí lístků o divácké ceně zatrháváním políček na hlasovacích lístcích – většina diváků sáhla po třetí nejhorší známce ze čtyř.)

Až příliš pozdě jsem zjistil, že novinka Miloše Formana, Dobře placená procházka, se na festivalu promítá pouze jednou, a to hned v sobotu. Když jsem se v 11 hodin zeptal u press pokladny, slyšel jsem nemilé „Omlouváme se, bohužel“. Ale není to žádná tragédie – nový „Forman“ jde příští týden do běžné distribuce. Ani bratr, který je opět mým věrným společníkem, neměl moc štěstí. Sehnal jsem mu nakonec lístek na výběr „kraťasů“ z pražského festivalu krátkých filmů. Bohužel se ale promítalo v nafukovacím kině Espace Dorleans. 30 stupňů ve stínu a rozbitá klimatizace je vražedná kombinace – propocený bratr se po půl hodině vypotácel z kina. Na řadu muselo přijít pivo, nebylo pomoci.

Ranní klid před bouří se v průběhu dne změnil na typické mraveniště v okolí Thermalu. Zítra bude sobota a prodloužený víkend – slovy Petra Nikolaeva ...a bude hůř. Letošní 44. ročník je stylizován do černobílých motivů s fontem, který působí trochu rozostřeně - nebo že bych to s tím pitím první den přehnal? Drobnou změnu si pro nás organizátoři připravili hned u vstupu – červený koberec je letos opravdu červený, nikoliv zelený jako loni. Snad se barva koberce nemění podle toho, která politická strana je zrovna v kurzu.

Po páté hodině se prostranství před Thermalem začalo plnit lidmi a to byl čas, abych první festivalový den odpískal. Dlouhé čekání a masové mávání na přijíždějící hvězdy není nic pro mě. Osobně mi stačí, když se večer podívám na fotky. Ale věřím, že Bartoška, Zaoralová, Eben a spol. to zvládnou i beze mě.

Na závěr si ještě dovolím nabídnout tři hlášky, které jsem dnes u festivalových hostů zaslechl:

„Na co ještě zajdeme? Na Nestydu? No na to druhý ne, to je o těch těplouších a to bych tam asi musel někoho zfackovat!“ – úryvek z rozhovoru dvou mladíků (co takhle trochu více tolerance?)

„Já už nikam nejdu, nejsem blázen. Tři filmy denně, to se nedá!“ – pravila jedna paní (ale dá, bežný návštěvník to zvládá devět dní za sebou)

„To je fronta, vždyť se to vůbec nehýbe! To ať se jdou...“ – komentář postarší dámy při odchodu z kinosálu (nejsme snad na festivalu? to chce klid a nohy pod sedačku)

Dnešní minirecenze:

Matka (2009, Jižní Korea)
sekce Otevřené oči
Strhující napínavý film plný zvratů, který začíná jako nevinný úsměvný snímek o jednom jednodušším mladíkovi. Po dvaceti minutách se za předchozí smích pomalu stydíte, protože z Matky se vyklube husté drama o zločinu a trestu, o vinně a následcích, rodině a přátelství. Vynikající výkony předvedli oba hlavní protagonisté.
Hodnocení: 8/10

Princ z Broadwaye (2008, USA)
sekce Jiný pohled
Snímek, který bych jedním slovem nazval za zbytečný. Režisér, scénárista a střihač v jedné osobě Sean Baker jakoby nevěděl, o čem zrovna natáčet, tak se pokusil zaměřit na černošského prodavače padělaného oblečení, který se najednou musí starat o malé dítě, o kterém ani neví, jestli je jeho. Bohužel to příliš nefungovalo. Jediné, co by šlo opravdu pochválit, je kamera – některé záběry a pohledy působily svěže a originálně.
Hodnocení: 4/10