V některých případech to až tak složité nebylo.

Pokud měl člověk v zahraničí blízkého příbuzného, který se tam dostal s požehnáním českých úřadů (většinou sňatkem s cizím státním příslušníkem) a  n e b y l   v hledáčku STB, dalo se za ním vyjet tzv. na "vyjímku". To byla významná výhoda, protože tím pádem člověk nemusel žádat o devízový příslib. Ten byl většinou největším kamenem úrazu, protože pomocí něj komunistické úřady velmi jednoduše regulovaly výjezdy českých občanů do kapitalistické ciziny. Nemusely nikomu nic zdůvodňovat, prostě příslib neudělily a bylo "po ptákách".  Poslední slovo měla ovšem základní organizace KSČ na vašem pracovišti. Stačilo, aby se tam vyskytl nějaký závistivec, nebo blb (obojí bylo běžné) a nejel jste nikam, i když už jste měl vyřízeny všechny ostatní formality. 

Re: V některých případech to až tak složité nebylo.

kamarádova sestra se vdala do Itálie a on tam jezdil za ní každý rok

Ale no tak

Nikdy nic nevysvětlovali - a pro ty, kdo vysvětlení požadovali, měli velmi nepříjemné otázky zase oni.

Příkazy se nevysvětlovaly

prostě strana se usnesla a měla vždy pravdu. Nejlépe se člověk ovládá, když ho přesvědčíte, že není úniku. Tehdy na to byly potřeba ostnaté dráty. Dnes stačí exekutoři. Výsledky jsou stejné, občan je poslušný.

V důsledku studené války,

kterou proti nám vedli imperialisté, byla některá omezení nezbytná. To lidé většinou chápali. Podobně jako Britové nesměli za války svobodně vycestovat do Říše a dát se do služeb nacistům.

Re: V důsledku studené války,

I mperialiste zadnou studenou valku nevyhlasili, ale soveti vyhlasili vyvoz revoluce = zniceni demokracie. Nicmene to nebyli zapadni staty ktere branili jednotlivcum z vychodu pricestovat, koneckoncu tam meli spionu z vychodnich zemi neurekom, ale byli to vychodne zeme, ktere branili svym lidem cestovat a poznavat. Jednak se bali, ze by ti chytrejsi vzali kramle a dvojak nepotrebovali, aby lide videli, ze se lide na zapade maji opravdu lepe. Takova byla pravda. Vase jsou jen komunisticke lzi

Omezené množství valut na turistiku

Pro individuální turistiku bylo třeba získat "výjezdní doložku". O ní se žádalo každoročně, na doložce muselo být doporučení školy (SSM) nebo zaměstnavatele (ROH, KSČ). A kladně vyřízen byl jen omezený počet žádostí o tuto doložku. Valuty se NEDALY koupit jen tak (naopak to bylo trestné). Kdo dostal doložku měla nárok na devizový příslib (pevná částka dolarů). Argumentovalo se tak, že dolarů je málo a určitá pevná suma se rozdělí každý rok mezi držitele výjezdních doložek. Když si člověk koupil extra valuty na černo, musel je při přejezdu hranic schovat. Zájezdů na západ od CK byl také omezený počet. V den (na jaře) kdy se začaly zájezdy prodávat, čekali lidi před pobočkou už od večera. A když prodali těch třeba 50 míst, tak už nebylo co koupit. Účastníci těchto zájezdů (a jnom oni) si mohli koupit valuty (kapesné) na cestu. Takže taktika byla taková, že stejně jako jiného zboží (banány, knihy, toaleťák ...), tak i "cest na západ" bylo omezené množství, kvůli nedostatku valut.

Re: Omezené množství valut na turistiku

Sorry, mám to tam popletené, je to přece jen dávno :-) Žádalo se o "devizový příslib" (možno každý rok), na něm muselo být to doporučení a kdo příslib dostal, pak dostal (k pasu) tu výjezdní doložku.

k tomu vycestovani jsou vzdycky potreba 2 staty

ten domovsky a ten, kam chci jet. A staty tohle resi nejakymi umluvami. Tenkrat, i kdyby to komunistum bylo fuk, bylo potreba vizum.

Znalcu bych se tedy rad zeptal, jestlisi clovek mohl jen tak prijit na nemecky konzulat a pozadat o vizum- jestli mu ho dali?

Re: k tomu vycestovani jsou vzdycky potreba 2 staty

rozhodně měl po odchodu jisté "potíže".

Po přečtení diskuse

musím říci, že žádná omezení neexistovala, protože pokud jsem četl paměti herců i jiných umělců, tak všichni na Západ jezdili jako turisti (s Čedokem) např. od poloviny 50. let.

Re: Po přečtení diskuse

Omezení byla,bolševik se držel hesla rozděluj a panuj. Ale občas se podařilo ty ostnáče v celku normálně přejet.

Vysvětlení je obsaženo

v jedné perfektní satiře od Eugena Richtera: V budoucím sociálně-demokratickém státě, která vyšla v Praze v r. 1892. Všichni věděli, do čeho lezou s takovým nadšením. i jistý Pavel Kouhout.

Prostě internetová diskuze

na  rude.pravo.cz prostě nějak neexistovala...

V MOSKVĚ

jsem kupoval cigarety , Marllbora za rubl ..chtěl jsem karton, nějak nechápala, tak jsem řek 10 krabiček, vyndala troje, potom šáhla pod pult, rozdělala karton a dodala jěště 7 a zabalila do kornoutu z novin ... koukal jsem jak puk  až potom mi jeden rus řekl, že byla velice hodná, neb s kartonem pod paží by mě první milicionář sebral a v lepším případě by mi cigárka jen zabavil.. ten horší mi ani nevysvětloval