Jen si kopněte do dalšího vysokoškoláka

aneb o tom, jaký je pohled některých lidí na vysokoškoláky a o hlouposti mnohých bloggerů. Pro mnohé jsme byli dřív budoucnost národa, pro některé jsme teď už jen póvl beroucí peníze ze státní kasy. Pohled studenta Masarykovy university na to, jak svůj pohled na něj prezentují jini.

Sociální antropologie, Genderová studia, Enviromentalistika, Filologie, Biochemie, Ekonomie, Mezinarodni teritorialni studia, Bioinformatika, a tak bych mohl výčet studovaných oborů, u kterých mnoho lidí vidí bezužitkovost, vypisovat na několik řádků. V posledních dnech se k těmto oborům přidává i Právo díky plzeňské aféře. Lidé se čím dál více vyhrazují proti méně známým oborům a čím dál více je kritizují, bohužel mnohdy opravdu neví , čím se takto vystudovaní lidé živí a co znamenají pro společnost. Potkávám stále více lidí, kteří se zastávají pouze studia mediků, učitelů a soudců, víc není potřeba. 
Na druhou stranu kvanta environmentalistů, biochemiků, genderistů nakonec uplatnění v oboru opravdu nemá a pracuje v oboru úplně jiném. Den co den se potkávám se studentem některého pro mě na první pohled zbytečného oboru a říkám si, proč se tohle studuje? Ale nesoudím ho, neodsuzuji, je to jeho svět, jeho budoucnost a nejspíš si tohle přál studovat a uplatnění najít může.

Sám za sebe bych rád řekl, že si studium opravdu užívám, že ho směřuji na výzkum a poznání sociálně politických témat, systémů, které zde jednou mohou fungovat a celkovou aplikaci teorií v této oblasti do praxe. Při škole pracuji na plný úvazek, nějaké daně odvádím a vím, že po vystudování fakulty chci pracovat v oblasti, ve které jsem vystudoval.

Debatérská konstatování, že od studenta sociálního oboru jsme snad jiný názor ani nemohli čekat, jsou nejen urážlivá, ale hlavně nekonstruktivní. O takových lidech si myslím své, jelikož rozumný člověk předkládá argumenty, nekope, neponižuje, nesnaží se druhého osobnostně shazovat. Shazovat může tak jeho myšlenky a tím vyhrávat. A ten samý člověk je pak schopný veřejně vystupovat proti té či oné straně a já se potom potutelně usmívám a jeho řeč nemůžu brát vážně. Vždyť jde přece o hulváta co kope do mnoha vysokoškolských studentů a předhazuje jim titul veřejného přiživovatele. Však jsme jen chamraď vysávající státní kasu. A ten samý člověk se směje, když Kateřina Jacques neví, co je biomasa. Kdyby studovala environmentalistiku, pravěpodobně by pak měla status o tomto tématu něco říct. A ten samý člověk nadává na neetičnost Čunkova rozhodnutí o vystěhování Romů, který kdyby měl poradce sociálního antropologa, tak situaci může vyřešit šetrněji a se stejným účinkem. Pak si pochvaluje tzv. úřednickou vládu a nepřijde mu,že kritizuje vysokoškoláky, ale zároveň chválí jejich úspěchy. A když si potom půjde pro dávky a nebude moci vyřídit to či ono, jak by mu přišel vzdělaný sociální pracovník vhod. A nakonec, až jednou tento člověk onemocní, přijdou mu některé biochemické produkty možná vhod.  

Některé obory vypadají strašidelně, někteří studenti, kteří je studují taky, ale tato diferenciace je dána postupným štěpením větších oborů na menší a vzniku větších odborníků v dílčích oblastech. Nechci se pouštět do diskuzí, jací lidé vycházejí ze které školy, ani jaká je kvalita výuky či zda-li by mělo být školné, jen chci upozornit na to, že být vysokoškolákem je pro mě pocta a jsem rád, že škola ze mě dělá odborníka ve svém specifickém oboru, ale zároveň mě i tlačí do většího rozhledu. Jsem pyšný, že mohu být vysokoškolák.