Skandál s Profrostem: Jak jsem odhalil Babišův podivný prodej akcií

Národní centrála proti organizovanému zločinu prověřuje už přes osm měsíců aktuálního českého premiéra Andreje Babiše. Jaké informace vedly k odhalení jeho pravděpodobného (zjevného) podvodu?

Můj článek o tom, že se o Babiše zajímá policie v případu ještě větším, než je Čapí hnízdo, vyvolal poměrně slušný ohlas. Asi i proto, že velká většina médií selhala a o prověřování mlčí (s výjimkou týdeníku Reflex, serverů Forum 24 a Info.cz a internetové encyklopedie Wikipedie). Čapí hnízdo tedy zřejmě vyšlo už v prosinci 2015 na povrch jen díky tomu, že se o případ začal zajímat i evropský úřad a tak česká média nemohla problém tajit. Případ Profrost je však závažnější, o čemž svědčí i fakt, že byl (na rozdíl od Čapího hnízda) z krajské policie rychle přesunut až na národní kriminální centrálu, která se zabývá jen nejzávažnějšími případy.

Jak jsem ale skandál odhalil? Andrej Babiš se začátkem roku 2017 snažil prokázat, že měl dostatek peněz na nákup obřího korunového podnikového dluhopisu (nebo možná dvou, či tří dluhopisů), který rozdělil na miliardy kousíčků, aby nemusel až někdy do roku 2022 platit žádnou daň z příjmů. Zatím mu to mimochodem prochází, ačkoli se podle mého názoru jedná o daňový podvod (protože měl v každoročním daňovém přiznání tyto dluhopisy sloučit).

Server Echo24.cz tehdy přišel s odhalením, že Babišovy přiznané příjmy by na nákup dluhopisu nestačily (i kdybychom přičetli peníze, které Babiš nastřádal ve svém mládí, když údajně sbíral tenisové míčky). Hájil se pak, že mezi jeho přiznanými příjmy jsou jen ty, které měl povinnost zdanit. Kromě toho získal ale i hodně peněz osvobozených od daně, protože když nějaký čas držíte např. akcie (čili nejste pouhými „rychlými“ spekulanty) a teprve následně je prodáte, daň z obdržených peněz platit nemusíte.

Babiš takhle prodal mimo jiné svou prostějovskou firmu Profrost, což je moderní továrna na hluboce zmražené pečivo. Pětinu firmy (majetku a asi i hlasovacích práv) prý napřímo prodal své manažerce z koncernu Agrofert Simoně Sokolové a jejím kolegům. Asi 80 % pak podle svých slov prodal své vlastní firmě Agrofert holding.

Všiml jsem si tehdy ale dvou nesrovnalostí (vlastně jich bylo více, ale některé se Babišovi podařilo objasnit v následném rozhovoru pro iDNES.cz). Za prvé, podíly podle obchodního rejstříku nějak neseděly. Nemohl jsem se dopočítat, tedy pokud nedocházelo k nějakému přeprodávání. Upozornil jsem na to 14. a 15. března 2017 ve svých článcích pro Forum 24. S pravděpodobným řešením následně přišel známý právník Aleš Rozehnal na serveru HlídacíPes.org. Nahlédl do příslušných částí obchodního rejstříku a všiml si, že Babiš akcie naředil. Můžete si to představit tak, že se zákazníkem uzavřete smlouvu o prodeji litru kvalitní slivovice, ale dovezete mu ji na základě vzájemné dohody až za pár dní. Jenže mu ji mezitím naředíte, takže nakonec přivezete jen půl lahve slivovice dolité vodou. Proč se zákazník (v tomto případě Babišův Agrofert holding) nebránil? Buď nepoznal, že je slivovice ředěná, nebo jel v případném podvodu se svým majitelem Babišem (z daňových a případně i dalších důvodů).

Podle mého úsudku Babiš při ocenění prodávaných akcií přinejmenším nezohlednil skutečnost, že sám Agrofert ze svých peněz podstatně navýšil finanční zdroje (vlastní kapitál) Profrostu.

Za druhé, když podnikatel cokoli prodává své vlastní firmě (nebo i jedna jeho firma jiné jeho firmě), musí ze zákona stanovit (trochu zjednodušeně řečeno) obvyklou cenu prodeje. Zkrátka si cenu nemůže stanovit libovolně, nýbrž podle odhadu, který je poměrně striktní. Proč? Třeba proto, aby nepřeléval své zisky do států s nižšími daněmi, nebo aby nevyvolal ztrátu (nezvyšoval riziko ztráty) zrovna v té své firmě, která má obrovské dluhy a má i tak co dělat, aby je všechny splatila (včetně mezd atd.). Jenže cena jednotlivých akcií Profrostu mi neseděla.

Zmíněná Babišova manažerka Sokolová si se svými kolegy založila firmu Rapaces Group. Byla to taková prázdná schránka, do které si vložili zmíněnou pětinu Profrostu (jak jsem nepřímo vyčetl z účetnictví). Tak jsem se podíval blíže na účetnictví této firmy. Hodnota tohoto zhruba 20% podílu činila v inkriminovaném roce (2010) podle účetnictví asi 20 milionů korun. Jednalo se o hodnotu v tzv. pořizovací ceně. Za tuto cenu tedy Sokolová s kolegy podíl zřejmě koupila. Jenže v příloze je navíc uvedeno, že se jedná o reálnou hodnotu. Jinak řečeno, 20 milionů za 20% podíl byla plus minus obvyklá cena. To byl zásadní moment mého zkoumání. Jestli je totiž účetnictví této firmy v pořádku, měl Babiš prodat 80% podíl za zhruba 80 milionů korun (a k tomu můžeme přičíst ještě určitou prémii za majoritu). Jenže i kdybychom na chvilku zapomněli na to, že Babiš podíl naředil (do „slivovice“ nalil „vodu“), prodal 80% podíl mnohem dráž, za 527 milionů korun. Aspoň to tvrdí, aby prokázal, že měl dostatek peněz na ty svoje korunové dluhopisy.

Poškodil tak zřejmě svůj Agrofert holding (potažmo jeho věřitele) a sám si přišel (podle uvedených důkazů zjevně neoprávněně) k nezdaňovaným stovkám milionů korun. Jinak by tyto peníze musel dříve, či později zdanit (podle okolností daní z dividend, nebo třeba daní ze své případné manažerské mzdy), aby se k nim jako soukromá osoba vůbec dostal.

Je obrovskou chybou, že velká většina médií (včetně ČTK) už přes osm měsíců veřejnosti zamlčuje, že se skandálem zabývají české detektivní špičky. Na Čapí hnízdo a Profrost je používán dvojí metr.

Na závěr ještě ze dvou důvodů níže doplňuji podrobné informace k účetnictví Rapaces Group. Prvním důvodem je, že by se mohli najít nedůvěřiví fajnšmekři či Columbové, kteří se nesrovnalostmi s cenou pokusí sami prokousat. Za druhé, četbu detailního popisu účetní závěrky lze využít k léčbě nespavosti (místo počítání hloupých oveček) či k trýznění nepřátel (popř. ve stylu filmu „Mechanický pomeranč“ k léčbě lidí posedlých účetnictvím).

Fajnšmekři a nepřátelé, pojďme na to:

Andrej Babiš prodal v roce 2010 podíly (majetkové a zřejmě i hlasovací) na své společnosti Profrost. 20% podíl pak držela ke konci roku 2010 (i v letech následujících, ale to není podstatné) společnost Rapaces Group, jak vyplývá z její účetní závěrky za rok 2010.

(Majetkový podíl představuje např. nárok na výplatu daného procenta dividend při rozdělování zisku a podle logiky věci by měl mít hlavní vliv na cenu akcií (podílů), jakou jsou nakupující ochotni zaplatit. Hlasovací podíl vyjadřuje sílu na valných hromadách a ten, kdo by nakupoval výrazný či dokonce většinový podíl, by si za to asi byl ochotný připlatit.)

Účetní závěrka Rapaces Group za rok 2010:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=15426395&subjektId=268236&spis=1039575

Na straně 15 (v PDF verzi), což je strana 3 Přílohy k účetní závěrce, je uvedeno, že Rapaces Group držela 20% podíl na Profrostu. Zároveň na žádné jiné společnosti nedržela 20% či vyšší podíl.

Na straně 5 (v PDF), což je strana 1 Rozvahy, je uvedeno, že hodnota (původní čili brutto, ale v tomto případě i aktuální ke konci roku 2010 - netto) podílů v účetních jednotkách pod podstatným vlivem činí 20,4 milionu Kč (údaje v Rozvaze jsou v celých tisících Kč, jak je v Rozvaze uvedeno). Údaj je na řádku 025 v dolní části stránky.

(Podstatný vliv znamená aspoň 20 % na hlasovacích právech, ale zároveň ne kontrolu nad společností.)

Z výše uvedených informací vyplývá, že uvedená hodnota 20,4 milionu Kč je účetní hodnota zmíněného 20% podílu na Profrostu (a není do ní zahrnuta hodnota žádného jiného podílu na jiné firmě, protože žádnou jinou firmu společnost Rapaces Group tehdy nevlastnila, alespoň ne s podílem 20 % a více).

Tato účetní hodnota prý zhruba odpovídá reálné (tržní) hodnotě. Na straně 17 (v PDF), což je strana 5 Přílohy, je totiž úplně dole uvedeno, že společnost nemá majetek s výrazně rozdílným tržním a účetním ohodnocením.

(Jen pro zajímavost, pro vysvětlení: Andrej Babiš v médiích tvrdil, že dal o pár let dříve své významné manažerce Simoně Sokolové a v menší míře i dalším jejím kolegům jako motivační „prémii“ právo koupit si v budoucnu 20% podíl na Profrostu, přičemž zaplatí pouze za základní kapitál, čili nebudou muset platit tržní cenu. Paní Sokolová se svými kolegy toto právo právě v roce 2010 využila (zdá se, že po dohodě s Babišem, ten totiž krátce před tím rozhodl jako jediný akcionář Profrostu o navýšení jeho základního kapitálu a o prodeji (resp. de iure o nabídce prodeje) jiné části Profrostu své společnosti Agrofert holding). Paní Sokolová s kolegy si založili zjevně za účelem společného spravování tohoto 20% podílu právě Rapaces Group. Takže nejprve levně (díky předchozí dohodě s Babišem) koupili do „osobního vlastnictví“ podíly za celkovou sumu 20,4 milionu Kč, na čemž podle Babiše hodně vydělali, protože tržní hodnota podílů byla podle Babiše mnohem vyšší. Kdyby vedli svoje osobní účetnictví, měli by v něm tedy podle Babišova výkladu před nákupem části Profrostu opci (kupní právo) s vysokou hodnotou a tu by při nákupu proměnili na akcie plus na okamžitý zisk (který by se rovnal tržní hodnotě akcií mínus 20,4 milionu Kč). Akcie za 20,4 milionu Kč (bez zmíněného případného zisku) pak přesunuli do nově založené společnosti Rapaces Group, v tomto případě se převážně nejednalo o vklad do vlastního kapitálu, ale o nákup na dluh, jak vyplývá mimo jiné ze struktury pasiv na straně 7 v PDF, což je strana 3 Rozvahy. Podíly v takovém případě nejsou oceněny na základě znaleckého posudku a tedy ani zhruba ve výši reálné (tržní) hodnoty. Pokud by však měl Babiš pravdu, nelze přece tvrdit, že by účetní hodnota majetku (oněch 20,4 mil. Kč) nebyla výrazně odlišná od hodnoty tržní.)

Jaká byla podle Babiše v té době tržní hodnota Profrostu (potažmo hodnota 20% podílu)? Když se v březnu 2017 pokoušel prokázat v jiném „případu“ (nákup korunových dluhopisů od své společnosti), že měl dostatečné příjmy (a konkrétně pak dostatečné příjmy osvobozené od daně z příjmů), podle ČTK informoval: „V roce 2010 mi plynul osvobozený příjem z prodeje 16 ks akcií ve společnosti Profrost a.s. v úhrnné výši 527 468 800 Kč, a to na základě Smlouvy o úplatném převodu cenných papírů ze dne 11.5.2010. Kupní cena byla stanovena v částce ocenění akcií podle znaleckého posudku.“

Tato informace nesouvisí s prodejem 20% podílu paní Sokolové a jejím kolegům, ale je možné z ní odvodit hodnotu 20% podílu.

Tato Babišova informace (i celá tehdejší Babišova zpráva) byla ověřena auditorskými společnostmi EY a PwC (pozn.: nejednalo se však o statutární (účetní) audit, ale spíše de facto o pouhé „notářské“ ověření údajů na smlouvách, ve znaleckém posudku apod.).

(Z této samotné informace by nebylo zřejmé, zda uvedených 16 ks akcií představuje zhruba 80% či zhruba 20% podíl (popř. něco mezi tím) na Profrostu.)

Z Babišových veřejných vyjádření pak vyplývá, že se jedná o podíl asi 80%.

(Situaci komplikuje skutečnost, že Babiš akcie krátce před prodejem (a zdá se dokonce i podle Babišova vyjádření, že až po vyhotovení znaleckého ocenění) naředil. Kdyby náhodou znalci o naředění při oceňování věděli, znamenalo by to, že oněch cca 527 milionů Kč může být podle Babišova výkladu hodnota dokonce ještě menšího podílu.)

V každém případě tedy hodnota celé společnosti (100 %) činila podle Babiše minimálně cca 659 milionů Kč (a to v případě, že 527 mil. Kč byla hodnota 80 %). Hodnota 20 % pak tedy činila hrubým odhadem minimálně 132 milionů Kč. Mohlo to být v závislosti na metodě ocenění třeba i o pár milionů jinak, ale v žádném případě ne násobně.

Předloží Babiš veřejnosti inkriminovaný znalecký posudek?