Zažila jsem obojí a Home Office je super. Nepotřebuju ostatní kolegy, všechno se nechá vyřídit mailem, telefonem, školení máme pomocí videokonference. Můžu si líp zorganizovat čas. V kanclu jsem musela být 8-17 s hodinou na oběd, kolikrát ani to ne. Při práci z domova jsem klidně pracovala i o půlnoci, když jsem večer nemohla spát, a každému to bylo jedno, kdy práci odvedu. Problém je jen tehdy, když se mi podělá PC, protože HW/SW si sama nespravím, to fakt neumím.

Zažil jsem oba extrémy, i jejich křížence. Každé má něco do sebe. Samozřejmě bezkontaktní homeoffice mi vyhovoval nejlépe, ale ten taky nejlépe fungoval mezi lidmi, kteří už měli z minulosti mezi sebou navázané dobré pracovní a osobní vztahy získané právě při tom starém prezenčním kontaktním způsobu práce. Pár slov při náhodném živém setkání "off record" v kuchyňce, na WC, na parkovišti, na obědě, výměna pohledů a gest na poradě, když dlouze nebo divně mluví šéf nebo neoblíbený kolega, večer na mezinárodní poradě pár skleniček s protějškem na téže funkci z Horoucí Tramtárie - to vše je koření, které dává jídlu potřebný šmak a mnohé v budoucnu usnadňuje.

Osobně jsem pro střední, hybridní způsob práce, např. 3 dny doma + 2 dny v kanclu.

Množí se případy, kdy někdo denně musí jezdit 50 kilometrů do kanceláře, jen aby tam strávil den na callu se zbytkem týmu, který má v Indii.

Zasedačku tam nesežene, takže musí od stolu z uřvaného openspacu, kde to tak mají všichni.

A to vše jen proto, aby "byla stejná pravidla pro všechny". Donebevolající buzerace. Naštěstí většina firem kromě těchto zcela obřích si toto uvědomuje a zajímá je víc produktivita práce než tlak zadkem do židle v kanclu.