Přežije v Evropě sociální síť X?

Regulace v Evropě se stávají čím dál více diskutovaným tématem. V současné době se mimo jiné rozhoduje o budoucnosti síti X. V článku jsem rozebral pár faktů.

Když Elon Musk koncem roku 2022 koupil sociální síť Twitter za 44 miliard dolarů, rozpoutal velmi bouřlivé reakce po celém světě. Významné změny ve struktuře celé společnosti na sebe nenechaly dlouho čekat. Musk inicioval jeden z největších rebrandingů v historii, když Twitter s jeho pověstným ptáčkem v logu přejmenoval na X. Jeho posedlost tímto písmenem by vydala na samostatný článek.

Daleko významnějším krokem pro chod celé společnosti se však stalo masové propuštění moderátorů. Síť následně začaly zaplavovat urážlivé a zavádějící příspěvky. Shodou okolností v té době začala Evropská unie pomalu spouštět dva významné zákony, které se staly bičem na společnosti s velikostí a významem jako je právě X, Facebook ale třeba i Google. Jedná se o DSA a DMA, pojďme si je krátce představit.

Zákon o digitálních službách neboli DSA (Digital Services Act) vešel v platnost 17.února 2024. Pro velmi velké platformy, tedy takové, které mají více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně však platil již koncem srpna 2023. Tento zákon umožňuje regulačním úřadům nutit sociální sítě k moderování obsahu. Cílem je hlavně zabránit šíření lživých nebo nepravdivých příspěvků. A právě X spadá do statusu velmi velké platformy. Proto se na ni vztahují ohledně moderování obsahu ta nejpřísnější pravidla. Tyto platformy mají totiž potenciálně velký vliv na veřejné mínění. V případě, kdy Evropská komise shledá, že platforma obsah moderuje nedostatečně, může jí udělit pokutu až do objemu šesti procent celosvětových příjmů. Při opětovném porušování může nastat i zákaz provozování činnosti na území Evropské unie.

Zákon o digitálních trzích zkráceně DMA (Digital Markets Act) se vztahuje na tzv. „gatekeepery“ neboli dveřníky či strážce přístupu. Jeho hlavním účelem je vytváření spravedlivého konkurenčního prostředí. V hledáčku tohoto zákona jsou převážně sociální sítě, internetové vyhledavače nebo třeba webové prohlížeče. Aby byla platforma označena za „gatekeepera“ musí kromě kvantitativních požadavků, tedy určité velikosti tržeb a počtu uživatelů splnit i další podstatnou podmínku. Dle definice musí být důležitým zprostředkovatelem spojení mezi podniky a jejich zákazníky. Právě tuto poslední podmínku dle posledního rozhodnutí Evropské komise síť X nesplňuje. Takže alespoň v tomto případě je z toho venku. Pro pořádek zmíním, že zákon DMA vstoupil v platnost 1.listopadu 2022 a většina jeho ustanovení byla přijata 2.května 2023.

Evropská komise začala sociální síť X vyšetřovat koncem roku 2023 po útoku teroristické skupiny Hamás na Izrael. Tehdy se po síti začal šířit nenávistný a teroristický obsah. Komise obvinila X z nedostatečného moderování a dohledu nad sítí. X se bránila tím, že odstranila stovky teroristických účtů.

Po vítězství Donalda Trumpa v loňských amerických prezidentských volbách vytanula otázka, jak bude celé vyšetřování pokračovat kvůli silnému napojení Elona Muska právě na nově zvoleného prezidenta. Evropská komise však nepolevuje. Elon Musk je obviňován z nemístného vměšování do evropské politiky. Nijak se netají svojí podporou například britské strany Reform UK. Dlouhodobě také vyjadřuje své sympatie k německé straně AfD. Prohlásil, že ona je do budoucna jedinou nadějí pro Německo.

Nedávno si Evropská komise od sítě X vyžádala další podklady. Zajímá je především činnost algoritmů zodpovědných za doporučování obsahu. Existují totiž obavy, že v souvislosti s Muskovým vměšováním do evropské politiky by mohlo docházet ke zvýhodňování některých příspěvků ve prospěch AfD. Nejzazší termín pro odevzdání podkladů je 15.únor letošního roku.

Mezi přístupem k regulování obsahu na sociálních sítích v USA a v Evropě je veliký kontrast. Ve Spojených státech mají přímo v prvním dodatku ústavy deklarovánu svobodu slova. Proto tam spousta snah o regulování obsahu skončí rozhodnutím Nejvyššího soudu. Naopak Evropská unie je jiný případ. Mark Zuckerberg nedávno v USA zrušil program na ověřování faktů. V Evropě se k tomu zatím nechystá a Evropská komise bude všechny další kroky společnosti pečlivě sledovat.

Nově zvolený americký viceprezident J. D. Vance se spolu s Muskem a Zuckerbergem dlouhodobě kriticky vyjadřují proti aktivitám v Evropské unii souvisejícími se svobodou projevu. Označují je za cenzuru a potlačování svobody slova.

Otázka regulací v Evropě obecně je velmi široká a složitá. V některých případech možná dává smysl. Dovolím si trochu odbočit od faktů a vyjádřit svůj názor. Ono se totiž velmi brzy může stát a možná se to už děje, že se ty regulace stanou toxickými. Kdo jsou ti lidé, kteří rozhodují, co je správné? A opravdu jsou si oni a všichni ostatní jistí, že se rozhodují dobře? Asi už jsme došli do bodu, kdy končí veškerá legrace a rozhoduje se o budoucnosti celé Evropy. Koneckonců, co si myslí zbytek světa je trochu vidět právě na politickém vývoji v nejmocnější zemi světa.