Zákeřné choroby kosí vrcholné politiky

Legendární Zemanova viróza a teď Junckerův houser. Těžké nemoci se nevyhýbají ani vysokým státníkům.

Nemoci si samozřejmě nevybírají. Je jim jedno, jestli skolí prodavačku z obchoďáku nebo prezidenta republiky. Ostatně, z minulosti známe spoustu příkladů, kdy byl český panovník či prezident tuze nemocný. Pochroumané zdraví měl třeba i první prezident - samotný tatíček Masaryk, který prodělal několik mozkových příhod a na konci svého prezidentování již špatně viděl a prakticky nemohl psát. Další prezident Beneš zase trpěl srdeční chorobou, Hácha byl senilní, Gottwald měl mimo jiné syfilidu a Havlova lékařská dokumentace by mohla sloužit jako učebnice pro mediky. Pohlédneme-li dále do minulosti, zjistíme, že například Karel IV. trpěl dnou, proto se špatně pohyboval a jistě na něj nebyl příjemný pohled. Jenže Karla IV. nezabíraly kamery ani blesky fotoaparátů, proto jeho vzhled a těžkopádné pohyby nevyvolaly takovou vlnu zájmu, jako viróza  Zemana při otevírání komory s korunovačními klenoty v roce 2013 či Junckerův houser na nedávném summitu NATO. Nebo že by to bylo tím, že jejich indispozice virózu či bolesti zad připomínaly vážně jen vzdáleně? Zvlášť, když je u obou pánů známa jejich slabost pro alkohol. Zemanův nepřítomný výraz, pobledlý obličej a značně nejistá chůze byla způsobena úplně něčím jiným, než nachlazením. Což ostatně potvrdila i jistá dáma, která v danou chvíli stála po prezidentově boku a cítila z něj alkohol. Ani Junckerův houser zřejmě nebyl houser, ale pořádná opice. Vždyť vlál jak vlajka napůl žerdi a ostatní státníci měli co dělat, aby ho udrželi. Jelikož oba patří k vrcholným politikům, je takové chování nepřípustné. Chápu, že oba jsou již pánové v letech a alkoholu už moc nesnesou, ale možná právě proto by neměli pít vůbec.