Volby: programy a klobouky

Pamatuju, jak si v komunistických médiích dělali u nás v 70. a 80. letech legraci z amerických prezidentských voleb. Že tam rozhoduje jen filmový úsměv, vhodný kostým, naučená gesta a správná kravata. Podobné pohrdání vnějšími znaky v kampani přetrvává dodnes.

Musím říci, že jsem s tím už tehdy nesouhlasil. Říkal jsem si, že manželčin klobouk možná vypovídá o kandidátovi víc než někým napsaný a jen odříkaný projev. Nikdy přece neplatilo, že obsah je prvotní a forma druhotná. Prvotní je obojí. Nebo možná ještě lépe: nikdy neplatilo, že zjevné věci jsou jen tou formou a nikdy ne zároveň obsahem.

On takový manželčin klobouk může americkému voliči říci něco o vkusu samotného kandidáta, o jeho uměřenosti či sklonu k módním vlivům, o jeho vztahu k rodině či tradici. Volič to podvědomě cítí a tyhle nenápadné věci intuitivně zahrnuje do svého rozhodování.

Když chce někdo vypadat chytře, mluví o tom, že má rozhodovat pouze program a ne nějaké povrchní věci. Jenže ono vždy rozhoduje faktorů mnohem víc. Věrohodnost, přesvědčivost, kompetentnost, upřímnost, stálost v postojích, schopnost motivovat. A to vše prosakuje i do věcí, které člověk třeba ani nepojmenuje, ale tak nějak je cítí.

Předchozí řádky byly jen úvodem. Jen alibistickou předehrou ve smyslu, jak si fakt nemyslím, že několik stránek před volbami sepsaného textu jsou tím úplně nedůležitějším kritériem pro voličovo rozhodování, nebo že by dokonce měly být faktorem jediným. Ne, to si nemyslím. Ale přeci jen ten program o čemsi vypovídá. Minimálně o tom, že se vedení volební strany dokázalo na něčem shodnout.

Také je ten program skvělou příležitostí po volbách se na něj politiků ptát. Hlavně se ale z něj dá vyčíst konzistence v názorech, tedy to, jestli všechny jednotlivosti vycházejí z jednoho ideového základu a tvoří jeden celek, nebo zda jde o kupu nesouvisejících povrchních receptů.

Proto je docela užitečné sáhnout na netu po nějakém tom elektronickém počitadle, kde vám na základě vašich odpovědí na soubor různých otázek vyjde v procentech míra shody s kandidujícími stranami. Nebudu dělat žádné konkrétní adrese reklamu, sami si můžete vybrat své počitadlo.

Jejich vypovídající schopnost není stoprocentní, otázky nebývají vždy ty nejzásadnější a mají zcela různou váhu. Ale za pokus to stojí. Možná budete překvapeni. Výsledky vám napovědí nejen některé v zásadě objektivní informace o stranách, ale i něco o vás samotných. No, a pak volte třeba podle manželčina klobouku.

A abych se neschovával, tady si můžete přečíst, co jedno takové počitadlo ukázalo mně.

1.  Svobodní                           77 %
2.  ODS                                   73 %
3.  Hlavu vzhůru                    67 %
4.  Koruna česká                    57 %
5.  Strana soukromníků         54 %
6.  Úsvit                                  51 %
7.  TOP                                    50 %
8.  KAN                                    50 %
9.  Lidovci                               49 %
10.  Pravý blok                         49 %
11.  Piráti                                 44 %
12.  Občané                              43 %
13.  Dělníci                               41 %
14.  ČSSD                                 33 %
15.  SPOZ                                 30 %
16.  Zelení                                29 %
17.  KSČ                                    27 %
18.  ANO                                   27 %
19.  Změna                               24 %