Nejezky pristup k historickym paralelam. Jedna se castecne hodi, tak si ji pripomeneme, jina se castecne nehodi, tak o ni pomlcime.

Jinak prirovnani k nakladaku na krizovatce take dokonale. Podle autora to vypada, ze vsichni musime ubrat a poridit si lepsi brzdy. Co tak ale misto toho na krizovatku postavit policistu a ridicum nakladaku nedavajicich prednost hezky zneprijemnit zivot?

Mírové síly mohou být jednostranně (nebo i oboustranně) nasazené i v případě zamrznutí konfliktu a mají za úkol hlídat, aby konflikt zase nerozmrznul. Mimochodem, to zamrznutí považuji za nejpravděpodobnější možnost a je to jen jiný název pro vyčerpání obou stran. Ale zatím je k tomu dost daleko.

A v tom výčtu možností jak válku ukončit mi jaksi chybí zhroucení jedné ze stran. Zrovna Rusko s tím má bohaté zkušenosti např. z let 1856, 1905 a 1918.

Ta snůška blábolů, nesmyslů a protichůdností se nedá ani komentovat.

Ukrajina má mít prý od Rusů oficiální povolení, zda si na své území může pozvat modré přilby. Jinak je to okupační armáda, proti které mají Rusové právo bojovat.

Zabrat cizí území je sice špatné, ale kdo zastaví rozjetý náklaďák, že. A když si potom Rusové zabrané území nechají navždy, jedná se o stabilní uspořádání bez dramatického pocitu křivdy jedné ze stran.

To je už samotné dno morálky, logiky a inteligence. A těmi tanky ve výzbroji armád před rokem 1914, tím jste svůj světoběžnický rozhled už jen pocukroval.

Pěkně a promyšleně napsáno, máte za jedna.

O Cheb Američani bojovali. Osvobodili ho. Ale jak to bylo s Plzní?

Bojovalo se tam? Slyšel jsem různé názory.

Já jsem si vždy myslel, že svoboda projevu platí obecně. Takže pro někoho je příchod rudé armády osvobozením pro jiného je zase dobytím a novou okupací. Tak je to v pořádku a tak to bývalo normální.

Nyní však Ladislav Jakl spol. chtějí, aby všichni povinně považovali vstup Rudé armády do Československa za osvobození.

Takže to je zřejmě ta nová svoboda projevu v provedení Václava Klause, Ladislava Jakla spol.

Ano, smrdí to mnichovanstvím!

škoda slov...

Musíte si v IVK občas vyvětrat.

těšně před rokem 1914 byly do výzbroje armád zařazeny tanky, letadla, moderní děla, bojové otravné plyny, balony, zpravodajská technika.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/jakl/a-ve-vzduchu-opet-cosi-...

Chyba,

první tank byl vyvinut v roce 1915, k prvnímu velkému bojovému nasazení tanků za I. světové války došlo až v listopadu 1917 u Cambrai západními spojenci proti Němcům.

Co se týče ruské armády, která už tři roky není schopna zvítězit na Ukrajině, je ve srovnání s armádami NATO spíš velorexem a nikoliv náklaďákem.

První návrhy, které se datovaly ještě z dob před vypuknutím první světové války, vycházely z konstrukce strojů, určených pro terénní práce v zemědělství. Pásový traktor si však vojenské veličiny nedovedly představit jako bojové vozidlo, a proto byly všechny návrhy příslušnými ministerstvy zamítnuty jako hloupé a neproveditelné. Všeobecně se namítalo, že „opancéřovaný vůz“ bude do terénu přiliž těžký, bude se moci pohybovat jen velmi pomalu a při svých rozměrech a pomalosti bude vystaven soustředěné dělostřelecké palbě.

Existuje několik „prvních“ tvůrců těchto „opancéřovaných samochodných vozů“, už jejich výčet by zabral hodně času. Pokud bychom chtěli uvést osvícenější tvůrce, dostali bychom se pánovi jménem L. E. de Mole , jehož model byl dokonalejší než tank použitý roku 1916, jeho návrh na ministerstvu války ale odmítnuli již v lednu 1912. Do stejné skupiny patřil i jistý instalatér z Nottinghamu, jehož koníčkem bylo vyrábět hračky tohoto typu. I jeho model byl podán na ministerstvo války, a to dokonce o rok dříve. Byl však založen hodně hluboko; když byly jeho dokumenty po válce nalezeny, zjistilo se, že celou tu dobu strávily ve složce s nápisem: „Ten člověk je šílený“. 1

Nakonec došlo k tomu, že Britové „vyhrabali“ na ministerstvu války zastrčený a k zapomenutí odsouzený návrh majora Swistona z roku 1913, který oprášili a začali podle něho konstruovat nový opancéřovaný vůz. Když bylo v říjnu roku 1914 použití tohoto vozu projednáváno v britském válečném výboru, setkalo se s dosti chladným přijetím. Nikdo z důstojníků britského štábu a válečného výboru neměl představu o tom, jak by se dalo toto monstrum využít.

Je zajímavé, že čím více bylo stanovisko britského válečného výboru odmítavější, tím více se za tento návrh stavěl první lord admirality sir Winston Churchill . Obával se totiž, že by Prusové mohli Brity předejít, a přičinil se, aby jeho obavy v admiralitě vzali na vědomí.

Možná by měl někdo panu bývalému poradci prezidenta říct, že mír, ve kterém dobytá území zůstanou nepříteli, se nazývá kapitulace.

Niekedy je lepšie kapitulovať ako si dať zničiť a vyvraždiť celú krajinu.

Takmer všetky susedné štáty pred Ruskom, resp Sovietskym zväzom kapitulovali a nechali si zabrať vlastné územie.

Fínsko mohlo bojovať do posledného Fína, rozhodli sa kapitulovať Sovietom odovzdali značnú časť krajiny, Gruzínsko odovzdalo Abcházsko, Japonsko Kurilské ostrovy, Československo odovzdalo mesto Čop a 12 dedín, + prišlo o Zakarpatskú Rus, Moldavsko o Prednestersko, Cyprus odovzdal 38% územia Turecku....