Jen malá drobnost. Ona minulá debata nespočívala v obhajobě západního přístupu, ale v pokusu podívat se bez iluzí na ten čínský - tedy že i v něm jde samozřejmě v první řadě o prosazení ekonomického a politického vlivu, přičemž řeči o autentickém porozumění a kulturně hlubokém přístupu k partnerství jsou jen takovou propagandistickou omáčkou.

Pokud přijmeme tezi, že obchod sám o sobě představuje vliv (a to oboustranný), pak je to bezesporu pravda.

Rozdíl mezi Západním a Čínským přistupem je hlavně v tom, že Čína nabízí bez požadavků na změny v cílové zemi. To však často není případ Zápdního přístupu.

A zdá se, že toto přispívá k raketovému rozvoji čínských investic ve světě.

tady zase někdo vůbec nechápe, co je účelem toho "dozoru" a proč vznikl. ČSSR investovala mezi diktátory jedna radost, a když oni nebo jejich nástupci odmítli splácet, tak tajemníkům spadla brada, a bolestné vytí nad nesplacenými dluhy se rozléhá kotlinkou dodnes. Účelem vyjednávání o struktuře právního systému atd je prostě zajistit, aby investoři a dodavatelé měli alespoň nějakou oporu v místním právním systému a s jejich případnými spory si nemohl místní diktátor prostě vytřít

v Číně existuje takový přetlak kapitálu, že jsou v honu za investičními příležitostmi protentokrát ochotní tenhle problém do nějaké míry přehlédnout. Ne že jsou tamní tajemníci nějací přeborníci v pragmatismu

To je hezký argument.

Ale míjí se s realitou.

Čína není Západem kritizována za to, že má po světě nedobytné pohledávky ...

..... kecy o liberální demokracii, genderu a padesáti pohlaví samozřejmě v Africe nikoho nespasí, ale ani čínské investice v regionu nejsou charitativního rázu či jednorázovou akcí filantropů. Otázka, "co za to?", je tedy zcela na místě,- co může Afrika s Čínou zobchodovat na oplátku?,- určitě nerosty, zlato, diamanty, uran, ..... ale v tomto konkrétním případě (Keňa), mne napadá jenom turismus a safari. Je možné tuto obchodní transakci ve zkratce více rozvést?

Počítám s tím, že Čína svoje nabídky nestaví z čiré filantropie. Jsou výhodné pro obě strany - ale na rozdíl od většiny západních nabídek nejsou podmíněné změnou politického systému.

To zásadní se ale děje trochu jinde: v oblasti technických standardů.

Většina továren v tzv. Globálním Jihu byla postavena podle amerických a evropských norem. To znamená, že pokud chce Čína dodávat do těchto zemí nebo rozšiřovat jejich průmysl, musí vyrábět podle západních standardů.

Pro svůj domácí trh ale používá jiné (GB) normy. A tak tu vznikal dlouhodobý problém: Čína musela vyrábět ve více různých standardech najednou, což snižovalo konkurenceschopnost jejích firem.

Až s nástupem iniciativy Pás a Stezka (BRI) se situace obrátila. Mnoho projektů (silnice, železnice, elektrárny) staví Čína podle vlastních standardů. Tím vznikl nový trh - trh, který nevyžaduje evropské či americké normy.

A najednou se karta obrátila.

Pokud chce Západ dodávat do těchto projektů, musí se přizpůsobit čínským normám. Západní firmy zažívají totéž, co dlouhá léta pociťovaly ty čínské.

Tomu se v Bruselu a Washingtonu začalo říkat „válka standardů“ – ale nejde o žádnou válku.

Západ v reakci zvýšil investice – nicméně stále často podmiňuje své nabídky „přijetím hodnot“. Ovšem většina zemí chce spíš infrastrukturu než seminář. A právě to jim Čína umí dodat. Tak si buduje budoucí trhy, sítě a důvěru.

Něco, co bývalo specialitou Západu – než začal místo nabídky nosit podmínky.

Napsal jsem zde odkaz na rozhovor sinologa Martina Hály, který analyzuje současnou realitu vztahů mezi Čínou a zbytkem světa.

Bdělé oko adminů ihned reagovalo a byl jsem smáznut.

Tož nic, pan logistik nám bude dále tuto totalitu vychvalovat a já pouze dodám -

Čína trpí nadprodukcí.

Podcast či rozhovor pana Hály jsem viděl.

Mnohé co říká je pravda. To jak to interpretuje je přesně jen to - jeho interpretace.

Projekt Sinopsis, který pan Hála řídí prezentuje určitý pohled na svět, který se dle mého soudu velmi blíží onomu "vývozu hodnot". Občas též zmíní tu nějaký přístup jako pro Západ výhodný, ale tu samou věc kritizuje na Číně.

Nic proti tomu.

Je to jeho názor. To však ještě neznamená, že má pravdu.

Co se týče nadprodukce - pokud Váš obchodní konkurent dokáže vyvinout a vyrobit výrobky ve srovnatelné či vyšší kvalitě za podstatně nižších nákladů (a opravdu to již není levnou pracovní silou v Číně - viz veřejně dostupné statistiky), pak je otázkou, zda je problém na straně Vašeho obchodního konkurenta, či na Vaší.

Představa, že celý svět je ochoten za "západní hodnoty" platit extra se zcela očividně míjí s realitou.

Dobře napsáno. Ovšem od "morálních majáků" to nepochybně schytáte.

Děkuji

Na druhou stranu si musíte své investice také pojišťovat. Kolik investic se utopilo v Rusku? Investovat v nedemokratických státech je hodně rizikové.

Ale nějaká reálná politika je samozřejmě také třeba. O poučování opravdu nikdo nestojí.

To kam a jak bude kdo investovat by ideálně mělo být čistě rozhodnutí investora.

Některé investice jsou úspěšné a jiné nikoliv - z mnoha důvodů.

Pointa je v tom, že Západ často podmiňuje své investice "přijetím a/nebo aplikací Západních hodnot".

To je domnívám se hlavní důvod, proč je Čína se svými investicemi v zemích tzv. Globálního Jihu tak úspěšná. Ona tyto věci totiž nespojuje.

Utřel jsem slzu na dobročinností Čínské lidové republiky. Její altruismus je příkladný. Jen ten kanál Odra -Labe- Dunaj nevyšel, jinak jsme mohli mít rovněž blahobyt. Sice totálně zničenou krajinu, ale ten profit......škoda slov.

Víte pane Vodvářko, to je Váš typický vstup. Opravdu se ptám, zda ten diplom opravdu máte. Až tak mimo obsah toho na co reagujete. I s tím kanálem jste absolutně mimo.