Pan Jakub, se mi zdá, chce být zajímavým.....pracoval jsem s mnoha Čín'any (v Kanadě, kde žiju posledních 62 let) a ti by se nikdy do té čínské svobody nevrátili

A cítíte se svobodnější v Číně i v reflexi minulosti? Třeba v hloubce veřejné debaty o tom, zda je vhodné, aby byl jeden z největších zločinců dějin de facto stále veřejně oslavován?

Pocit svobody, který jste v Číně zažil bledne vedle faktu kolik Číňanů zemi ročně opouští a raději žijí jinde, včetně naší vlasti, plné nesvobody.

To je ale přece naprosto v pořádku - lidé by měli mít možnost žít tam, kde se cítí dobře. A skutečnost, že se Číňané mohou svobodně rozhodnout žít jinde, je také projevem svobody.

I když tuto možnost reálně využívá méně než promile obyvatel, důležité je, že ji mají. A stejně tak já jsem měl možnost žít v Číně - a právě tam jsem zažil pocit větší osobní svobody než doma.

Lidé, taky máte pocit, že odpovědi "pana autora" jsou tak strašlivě přezdvořile strojově ublízané, že je v podstatě zcela jasné, že to je prostě jen čínský AI kafemlejnek přeložený do češtiny? A my se tady s tím babráme

Zajímavá úvaha - mohu Vás ale ujistit, že ten blog i odpovědi píše skutečný člověk, který jen popisuje, co zažil a jak to vnímal.

Snažím se reagovat klidně a věcně, protože věřím, že i v debatě plné emocí má slušnost pořád své místo.

Ale nebojte, ten blog psal skutečný člověk, který jen popsal, co skutečně zažil a jak se cítil - v Číně i v Česku.

A chápu, že to může být pro někoho těžké přijmout.

Ale od toho tu diskuze je - nebo by alespoň měla být.

I ze země Sovětů se vraceli blouznivci. Zasnění a nadšení. Třeba G.B. Shaw. Tábory na Sibiři jistě neviděl.

I v USA se našli lidé sympatizující s Adolfem Hitlerem.

A dnes? Pan Zavadil kladně hodnotí vytěžování orgánů vražděných obětí čínského režimu. Aspoň, že si nestěžuje na cenzuru...

Děkuji za ilustrativní příklad, kam až může vést ideologická zaslepenost.

Srovnávat můj text poposující osobní zkušenost s životem v Číně s Hitlerem apod. je jako reagovat na recenzi kávovaru obviněním z kanibalismu.

Chápu, že potřeba ventilovat frustraci může být silná. Jen prosím nezaměňujme debatu o realitě za sbírku propagandistických strašáků.

tak si to shrneme, podle autora je Čína super, ale to tvrdí i Fico. Teď pár faktů o sociálním kreditu v Číně.

Sociální kredit v Číně (Social Credit System, 社会信用体系) je vládní systém hodnocení důvěryhodnosti občanů a firem, který vznikl jako snaha zvýšit důvěru ve společnosti, zlepšit dodržování zákonů a podpořit etické chování.

Je to komplexní projekt, který má různé podoby v různých částech Číny a není to jednotný celonárodní bodovací systém pro každého občana.

Zahrnuje:

Hodnocení jednotlivců, firem i institucí na základě chování a důvěryhodnosti

Shromažďování dat z různých zdrojů – soudy, banky, daně, doprava, soudní spory, školství

Cílem je odměnit důvěryhodné subjekty a sankcionovat nespolehlivé

Pane autore, snacha pobývala v Číně - v Hongkongu asi půl roku. Dostali jsme obsáhlou fotodokumentaci toho, co se i Vám muselo líbit. Ale odvážila se (v doprovodu čínské přítelkyně) podívat do míst, kde už to tak pěkné nebylo. Jako cizinec tam měla řadu výhod, asi jako Vy. Zejména, jestli jste pracoval v lukrativním oboru. A měl jste štěstí, že jste někde neřekl něco, co jste si neměl ani myslet.

V Česku vlivem covidu a válce na Ukrajině tu máme jisté potíže, které se někdy musí řešit nepopulárním způsobem.

Ale nějak jste neupřesnil, co konkrétně s Vám ve vlasti neblahého stalo.

Tak buďte tak laskav, a uveďte to. S nějakým ověřitelným odkazem.

V Hongkongu i v Shenzhenu rozhodně nejsou žádná „zakázaná místa“. Čína je velmi bezpečná - problém může nastat jen tehdy, když se člověk nedomluví. Pokud jazyk ovládá, může volně procházet celým městem. Ano, lidé tam žijí různě - někdo zůstává třeba v Chongqingu s nížší mzdou, ale i životními náklady. Jiný jede do Shenzhenu či Hongkongu vydělat a s naspořenými penězi se vrátí domů. Ale je to jejich volba, nikdo je nenutí.

Co mi v ČR vadí? Třeba už jen úvahy o povinném zateplování domu. Proč by měl stát rozhodovat, co a jak udělám ve vlastním domě? To není svoboda. Vadí mi celkový přístup, kdy stát neustále „vychovává“ a „usměrňuje“ a staví občany do nesvéprávné role dětí. A i o tom můj text byl.

Kolik jste získal bodů za vzorné chování a přesné dodržování předpisů? A kolik jste jich ztratil, když jste přešel na červenou? Víte, že Vás šmírují pomalu i na WC? Moje známá byla s přítelem na výletě v Číně. A její cca 3týdenní pobyt by vydal na román. Idem i kniha Jiřího Etzlera.

Děkuji za zájem. Žádné body jsem nikdy nezískal ani neztratil - a to jsem v Číně žil přes deset let, ne jen tři týdny jako Vaše známá. Nevím, kdo a jak „šmíroval“ ji, ale například sledování lidí na toaletě je v Číně považováno za závažný přestupek - a také se tak trestá, rozhodně ne nějakým „odečtem bodů“. A podle mého soudu je to tak správně.

Místo dojmů z dovolené nebo knih propagandistů doporučuji mluvit s lidmi, kteří v Číně skutečně žili a pracovali. Pohled zblízka bývá jiný než z dálky.

Jen by to chtělo uvést konkrétně v jakých věcech jste v Česku omezován, regulován, co Vám bylo zakázáno apod.

a bude doživotně zabanován !!!

Co za kravina. Dva roky tam byl a neviděl ty rozdíly jak tam žije ohromná část ve středověku a část v moderním světě a v blahobytu.

Přes deset let jsem tam žil a pracoval - na mnoha místech Číny.

Dle údajů dohledatelných na českém a "západním" Internetu necelých 60-70% obyvatel Číny žije ve městech.

Pravděpodobně je skutečné číslo vyšší.

Průměrná životní úroveň v čínském městě určitě není středověk.

I nicméně i kdyby to bylo jinak - o tom blog není.

Není o osobním bohatství.